Červené víno je velmi oblíbený nápoj řady lidí. I v tomto případě platí, že vína mají různou úroveň. Jak se zorientovat na trhu a jak poznat, že pijete opravdu kvalitní víno?
Co lze najít na etiketě
Hledání kvality začíná už v obchodě. Pro začátek se můžete řídit jednoduchou zásadou: Pokud výrobce vyprodukuje kvalitní víno, ochotně o tom spotřebitele informuje. Zjednodušeně lze tedy říci, že čím více informací se na etiketě nachází, tím by mělo víno být kvalitnější.
Druh vína
Základní údaj, který je na etiketě možné najít, je označení druhu vína. V Česku je rozšířený stále primárně tzv. germánský systém, podle kterého se vína kategorizují.
Pod tím se ukrývá označení jakosti. Jakost je dána především cukernatostí moštu. Ta se měří ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM). Ačkoli tento systém dokáže napovědět o kvalitě vína, neplatí to do důsledku. Nijak totiž nepracuje s parametrem původu hroznů.
Dělení vína dle jakosti
- vína (dříve vína stolní) = nejméně 11 °NM
- zemská = nejméně 14 °NM
- vína jakostní = nejméně 15 °NM
- odrůdová
- známková
Jakostní vína s přívlastkem
- kabinetní = nejméně 19 °NM
- pozdní sběr = nejméně 21 °NM
- výběr z hroznů = nejméně 24 °NM
- výběr z bobulí = nejméně 27 °NM
- výběr z cibéb = nejméně 32 °NM
- vína slámová = nejméně 27 °NM
- vína ledová = nejméně 27 °NM
1. Barva vína
V tomto směru je to jednoduché, barva může být červená, růžová i bílá. Kvalitou jsou si rovnocenné.
2. Obsah zbytkového cukru cukru
Vína se v základu dle obsahu zbytkového cukru dělí na sladká, polosladká a suchá. O kvalitě to rovněž nijak nevypovídá, kupte si takové, jaké vám vyhovuje.
3. Označení odrůdy
Na etiketě se můžete dočíst, zda pijete Rulandské, Pálavu atd. Vyloučeno není ani tzv. cuvée, tedy vína skládající se z více odrůd. Povoleny jsou však maximálně tři. I takovéto víno může být kvalitní, rozhodně se nejedná o jakousi podřadnou směs.
4. Původ vína
Ačkoli se někteří kloní k tomu, že je nejlepší kupovat si vína z České republiky, neplatí to do důsledku a vybrat si můžete takové, které vám chutná.
5. Specifikace lokality
Vinaři kromě země uvádějí rovněž název vinařské oblasti, podoblasti, obce a vinařské tratě.
6. Šarže vína
Každá šarže vína musí být označena. Číslo šarže se tak na lahvi jednoznačně musí nacházet.
7. Obsah alkoholu
Na etiketě se uvádí i obsah alkoholu. Ten se v červeném víně pohybuje zhruba v rozmezí 10 až 15 %. Silnější či slabší víno je otázkou preferencí konzumenta.
8. Označení stáčírny
Tento parametr obvykle uvádí název stáčírny a její adresu.
9. Uvedení objemu
Standardně se prodávají lahve o objemu 0,75 litru. Pouze slámová a ledová vína najdete v lahvích o objemu 2 nebo 3 decilitry. Mají velmi intenzivní chuť, nepočítá se tak zpravidla s tím, že byste je konzumovali ve velkém objemu.
10. Ročník sklizně
Ročník může o kvalitě napovědět významně. O kvalitě daného ročníku rozhodují zpravidla přírodní podmínky v dané oblasti, zejména srážky a sluneční svit. Některá vína navíc mají potenciál k archivaci, s postupujícími lety tak nabírají na kvalitě. Jen ojediněle se doporučuje víno archivovat déle než 25 let.
11. Alergeny
Obvykle vína obsahují oxid siřičitý. Ten má antibakteriální účinky. Funguje i jako antioxidant, chrání víno před hnědnutím a před ztrátou aroma. Nadměrné používání oxidu siřičitého se může projevit nepříjemným sirným zápachem.
12. Označení výrobkové řady
Pokud výrobce prodává prémiovou kvalitu, na tomto místě vám to dá najevo. Na etiketě tak bývá vyznačeno, zda se jedná o řadu prémiovou nebo standardní.
13. Dobré víno má správnou barvu
Rozlišení na vína červená, bílá a růžová chápe zpravidla i naprostý laik. U červeného vína můžete čekat širokou škálu odstínů od světle rubínových po temně rudé tóny. Oranžové tóny ukazují na víno starší, naopak temně fialové odstíny poukazují na to, že se jedná o víno mladší.
14. Kvalitní červené je čisté
S barvou souvisí také čistota vína. Pakliže se podíváte do sklenice, jednoznačně by neměl být přítomen žádný zákal. Ten je typicky vyvolán mikroorganismy. Kvalitní víno tak působí jiskrně.
15. Víno musí chutnat
Od červeného vína můžete dlouhé macerace lisovaných hroznů čekat vyšší obsah tříslovin. Díky tomu jsou chuťově těžší a hodí se k jinému způsobu servírování.
Platí však, že není červené víno jako červené víno. Některé druhy jsou aromatické, jiná vína jsou naproti tomu více hutná. Subjektivní dojem je tak rozhodující. Pít víno, o kterém vám někdo řekl, že je kvalitní, ale vám chuťově nevyhovuje, nemá smysl.
Podle chuti však kvalitu poznat můžete. Tóny ovoce nebo čokolády jsou zcela v pořádku. Kyselá chuť upozorňuje na nadbytek kyseliny octové. Pokud si všimnete nepříjemně kovové pachuti, může za to vyšší obsah železa nebo mědi.
V souvislosti s chutí můžeme ještě zmínit jeden parametr kvality vína, jímž je tzv. dochuť. Jde o chuť vína, která zůstane na jazyku po polknutí.
Platí, že čím je delší, tím je víno lepší. Dobrá vína mají dochuť cca 10 až 30 vteřin. U velmi dobrých vín už to je 30 až 60 vteřin. Zároveň zde nesmí být patrná nadměrná hořkost nebo kyselost.
16. Dobré víno je vyvážené
Dobrý vinař u svého produktu dbá na vyvážený poměr kyselosti, cukru a ovocných tónů. Sladká a kyselá chuť by tedy, jednoduše řečeno, měly být v rovnováze.
S vínem by to tak mělo být podobné jako s lidmi: Po ochutnání nám musí vyhovovat a být nám sympatické. Pakliže v něm toto kouzlo neobjevíte, prožitek z něj bude nulový. Vyplatí se proto hledat dál.
17. O kvalitě rozhoduje i vůně
O vůni vína rozhodují aldehydy, estery a ketony. Chcete-li zjistit, jaké víno máte před sebou, zkuste si přivonět. Objevit byste v něm neměli žádný nepříjemný vjem. Pokud například víno páchne, máte jasno o tom, že to s jeho kvalitou není příliš valné. Vyloučeny jsou vjemy octu, aldehydu, síry, acetonu či plísně.
Kvalitní víno vždy příjemně voní, zpravidla po ovoci, květinách, rozeznat lze i minerální aroma. Ovšem vůně není zbytečně přímočará. Místo jednoho nebo dvou vjemů najdeme v kvalitním víně několik vrstev. Vůně je příjemně komplexní a po opakovaném přičichnutí se „otevírá“ a objevují se v ní další a další jemné nuance
18. Špatné víno se prozradí v čase
Dobré víno obstojí se svou chutí a vůní i v čase. Nalijte si víno do sklenice, ochutnejte jej a vyčkejte 10 až 15 minut. Poté degustaci zopakujte. Méně kvalitní vína jsou určena k rychlé konzumaci, proto vás možná výsledný vjem druhého ochutnání překvapí.
Podobně by neměla degradovat ani vůně. K vínu si tak přivoňte a po zhruba 15 minutách to zopakujte. Víno během této krátké chvíle ve sklenici zteplá a ovlivní jej i kontakt se vzduchem, dostane tak možnost odhalit svůj skutečný potenciál.
19. Uzávěr pod lupou: korek nebo šroub?
Vína s plastovým uzávěrem mnozí přecházejí bez zájmu. Domnívají se, že ke kvalitním vínům patří výhradně korek.
U mladších svěžích vín, která by se měla do dvou let spotřebovat, však vinaři běžně používají plast, což je v pořádku, kvalitu vína to nijak nedegraduje. Plast je ale levnější, důvod jeho užití je primárně ekonomický. Lehká červená vína se zase běžně prodávají se šroubovacími uzávěry.
Korek má smysl především u vín určených k delšími zrání v lahvi. Díky tomu, že je tento materiál porézní, žádoucí proces umožňuje.
20. Jak důležitá je cena
Kvalita do určité míry ceně úměrná bezesporu je. Pro zjednodušení dávají vinaři dobrou radu: Dívejte se v obchodě po lahvích v cenové relaci 150 až 200 Kč. Zde už máte poměrně dobrou šanci, že vyberte dobré víno. Pokud si chcete zvlášť pochutnat, volte vína nad 300 Kč.
