Bílé víno v našem prostředí

Bílé víno v našem prostředí

V České republice se těší bílé víno obrovské popularitě, to hlavně díky možnosti hojného pěstování na Moravě i v Čechách. Kdy se u nás začalo pěstovat, kam za dobrým vínem a mnoho dalšího se dozvíte právě zde.

Historie bílého vína v českých zemích

Celý příběh začíná již v pravěku, kde se člověk kromě lovu živil hlavně sběrem plodin, mezi které patřila i planá réva. Postupně plody při různých pokusech o všelijaké zpracování kvasily a pralidé tak mohli ochutnat nový nápoj vylisovaný z plané révy. Víno jako takové má své počátky na blízkém východě, stalo se oblíbeným nápojem ve starověkém Řecku, odkud jej přebrali Římané a právě jim za víno vděčíme my. Ti jej při svých taženích totiž rozšířili do velké části Evropy, naše území nevyjímaje. Podle některých pramenů právě oni založili první vinice na Pálavě. Naše podnebí je zkrátka pro pěstování révy jako dělané. Postupem času si nejen bílé víno našlo mnoho příznivců, hlavně českou a moravskou šlechtu a jeho produkce napříč staletími rostla. Vinaři měli podporu nejen šlechty, ale také církve. S pomocí šlechtických rodů i klášterů bylo mnohem jednodušší o vinohrady pečovat a chránit je.

Z dnešního pohledu se dá říci, že se toho příliš nezměnilo. V současnosti jsou naše bílá vína na domácím trhu stále schopná konkurovat zahraničnímu dovozu a jeho obliba je stále vysoká.

Co jste možná nevěděli

Konzumace bílého vína v jisté míře má blahodárné účinky na naše zdraví. Ačkoli je v této souvislosti mnohem častěji zmiňováno víno červené, některé novodobé studie přišly s poznatkem, že konzumace bílého vína může snižovat potenciální výskyt srdečního infarktu. Stále je to ale alkoholický nápoj, zde tedy platí že všeho s mírou. Další zahraniční studie dále dokazují, že pokud si žena dá jednu sklenku bílého vína denně, má to pozitivní vliv na její libido.

Pro osoby snažící se o redukci tělesného tuku je víno dobrou alternativou, obsahuje totiž mnohém méně kilokalorií než tvrdý alkohol, nebo pivo. Uvádí se, občasná sklenička vína při hubnutí nevadí, naopak může člověka podpořit a dodat mu jakýsi životní klid. Není tak potřeba se úplně omezovat například na společenských akcích nebo oslavách.

Ač je to k nevíře, některým lidem je lepší víno nenabízet. Jde o osoby s oenofóbií. Tito lidé totiž mají z vína panickou hrůzu.

Máte-li doma lahev vína po kterém v daný okamžik toužíte, nemusíte čekat než se lahev vychladí v lednici. Stačí do misky nasypat led, posypat jej solí a vložit lahev do ledu. Víno se tak vychladí rychleji.

Zajímavostí jako takovou je také samotná barva bílého vína. Víno mívá běžně spíše zeleno-žlutý odstín v závislosti na odrůdě, podnebí, nebo na výrob samotné. Stěžejní roli hraje počasí v dané sezóně. Tyto faktory mají za příčinu to, že každý druh vína je rok od roku unikátní.

Typy a odrůdy

Obecně dělíme vína na jakostní, jakostní s přívlastkem (například pozdní sběr, výběr z hroznů, nebo třeba ledové víno), zemská a stolní. Takto se víno kategorizuje především na základě cukernatosti plodů a výrobních procesů.

Mezi oblíbené odrůdy u nás patří Ryzlink Rýnský, který se vyznačuje vyšší kyselinou a  charakteristická je pro tuto odrůdu vůně s medovými a lipovými tóny. Další velice oblíbenou odrůdou je Veltlínské zelené, které je charakteristické jemným muškátovým aroma a žluto-zeleným odstínem. Odrůda je také vhodná pro výrobu šumivého vína. Veliké oblibě se těší také Rulandské šedé, víno s výraznou a bohatou chutí s ovocným a medovým tónem, které je vhodné pro archivaci. Podobně je na tom také Rulandské bílé, určené pro pozdní sběr, opět vhodné pro archivaci, čímž se zvýrazní jeho harmonická chuť. Lehké a svěží, tak tuto jednoduchou charakteristiku má Chardonnay, odrůda která se k nám dostala z Francie. Patří mezi celosvětově nejrozšířenější a je typická vůní citrusových plodů.

Takovou stálicí je na našem trhu Müller Thurgau, jehož hrozny dozrávají přibližně v polovině září a odrůdě se daří i v chladnějších oblastech. Tramín červený se k nám dostal z Itálie. Toto kořenité, kvalitní víno se u nás taktéž těší veliké oblibě. Křížením odrůd Müller Thurgau a Tramín červený vznikla ve Velkých Pavlovicích Pálava, víno podobné spíše Tramínu, avšak jemnější díky muškátovým tónům.. Hledáte-li kvalitní odrůdu taktéž vyšlechtěnou na našem území, jistě Vás nezklame Muškát moravský, víno aromatické s muškátovým a ovocným tónem.

Kam u nás na víno

V České republice je dohromady 6 vinařských podoblastí. 2 v Čechách a 4 na Moravě. Každá z těchto podoblastí je svým způsobem specifická.

V Čechách jsou podoblasti Mělnická a Litoměřická. Mělnická podoblast čítá 40 vinařských obcí. Díky měkké a lehce výhřevné půdě se zde daří především odrůdám červeného vína, svůj nemalý odbyt si zde našla ale i odrůda Müller Thurgau. Litoměřická podoblast čítá 30 vinařských obcí a daří kromě odrůd červeného vína se zde daří pěstovat vysoce kvalitní Rulandské šedé, Ryzlink Rýnský, nebo Müller Thurgau.

Obě tyto podoblasti mají specifickou polohu. Zatímco Mělnická podoblast je blíž k hlavnímu městu, což místním vinařům přineslo i podporu šlechty, vinaři z Litoměřické podoblasti více obhospodařovali vodní obchodní cesty po řece Labi. Vinaři z obou oblastí spolu soupeřili na pražském trhu.

Na Moravě se rozkládají podoblasti Znojemská, Velkopavlovická, Mikulovská a Slovácká. Hlavní odrůdou ve Znojemské podoblasti je Veltlínské zelené, Müller Thurgau a Ryzlink Rýnský. Znojmo bylo odjakživa strategickým městem pro obchod s vínem. Navštívíte-li Znojmo, nenechte si ujít návštěvu spletitých podzemních chodeb, které kdysi sloužili hlavně pro uskladnění vína. Jedním z největších vinařských center jsou města Mikulov a především Valtice v Mikulovské podoblasti. Při návštěvě si kromě degustace výborného Rulandského bílého a Chardonnay určitě nesmíte opomenout sklepení Valtického zámku. Ve Valticích se také nachází nejstarší vinařská škola v České republice. Jak již bylo zmíněno, Velkopavlovická podoblast proslula především odrůdou Pálava, která zde byla vyšlechtěna. Nádherná krajina s mohutným, přesto harmonickým vínem si získá nejednoho nadšence. Podhůří Bílých Karpat, to je Slovácká podoblast, kde se nejvíce daří Ryzlinku Rýnskému a Rulandskému šedému.

Stejně jako v Čechách, každá oblast má své specifikum a přestože se zdají podobné, každá je charakteristická něčím jiným. Moravská oblast má nespočet cyklistických vinařských tratí, na kterých si můžete krásy všech podoblastí vychutnat ze sedla jízdního kola, ochutnat výborné víno a poznat jeho původ.

Další články