U vína se obecně v rámci bobule bavíme o tom vůbec nejdůležitějším, co nás pro výrobu vína zajímá. Jedná se o plod, který je součástí hroznu a zároveň se sám skládá z několika částí – stopka (třapina), páteř, dužina, semena, slupka.
Porušením slupky uvolňujeme tekutinu, lisováním mošt, ze kterého následně procesem kvašení získáváme víno (proces je samozřejmě mnohem složitější). Velice důležitou součástí je to, že si musíme dát pozor na případné rozdrcení jader (semen), jelikož ty do vína mnohdy přidávají nechtěné prvky, kyselost. „Nadrcené“ bobule se nazývají rmut a pokud kvasí spolu se slupkami, dosáhneme tak červeného vína.
Kromě vína můžeme ze zbytku vyrábět i hroznový olej či můžeme přidávat do krmiva (do granulí) nebo používat jako palivo.
Bobule mají různé barvy a i dle nich pojmenováváme některé odrůdy. Jedná se nejčastěji o barvu červenou, modrou, bílou, zelenou, šedou nebo žlutou. Bílé víno jsme schopni vyrobit téměř z jakékoli bobule (kromě modrých), naopak červené se vyrábí z modrých a černých odrůd.
Teorie
Obecně se jedná o vícesemenný dužnatý plod, v rámci kterého je uloženo jedno či více semen. S jedním se můžeme setkat například u jmelí, u více například u angreštu, borůvky či zmiňovaného hroznového vína. Často jsou některé plody označovány jako bobule, ač se řadí do zcela jiné skupiny. To je typické například pro oblíbené ostružiny, maliny či jahody.
Bobule je vůbec nejrozšířenějším typem plodu napříč kvetoucími rostlinami, tudíž není divu, že se s nimi setkáváme např. u čeledí – révovité, kaktusovité, lilkovité, tykvovité, vřesovcovité, zapotovité, árónovité atp. Mezi bobule řadíme i plody jako banán, avokádo, kiwi, hroznové víno, kaki, rajče, meloun, lilek, dýně, papája, liči, citrusy, borůvky, datle, papriku, rybíz nebo třeba okurku.
