Pěstování vinné révy je záležitost již několika tisíciletí a dnes se samozřejmě stále více posouvá v oblasti technologickém i „uměleckém“. Kam až nám historické záznamy sahají bylo víno vždy považováno za jedinečný stimulační prostředek, díky kterému se zvyšuje emoční prožitek a nejen to, přemýšliví lidé mohou pomocí chuti poznávat vlivy různých přírodních podmínek. Víno je vnímáno všemi smysly a zároveň může blahodárně působit na lidské zdraví.
Historie – víno jako lék
Ještě než se podíváme na konkrétní případy toho, jak může víno pozitivně ovlivňovat lidské zdraví, podívejme se do minulosti. Do dob, kdy bylo víno považováno za lék. Ve středověku v zemích kolem Středozemního moře bylo víno součástí denního stravování. Většinou se však pilo zředěné s vodou a to z důvodu uhašení žízně. Zároveň bylo však zásadním doplňkem hlavních jídel, u kterých se většinou scházely celé rodiny. Z této doby jsou také známy desítky léčebných předpisů, ve kterých se víno zmiňovalo jako léčivo na různé choroby nebo jako rozpouštědlo při maceraci bylin. Vína se míchala s dalšími ingrediencemi, vždy podle konkrétní choroby. Ještě do roku 1845 existoval oficiální lékopis obsahoval přes 200 vín, doporučovaných díky jejich léčivým účinkům. 11 odrůd pocházelo z různých evropských vinařských oblastí. Dokonce ještě v roce 1892 bylo možné některá vína předepisovat a dokonce byla hrazena pojišťovnami.
Díky sílícímu hnutí, které bojovalo proti alkoholu, se začátkem 19. století vše obrátilo a vína nevyjímaje. Pravdou však je, že víno si stále udrželo punc lidového léčebného prostředku. Užívá se jak při vysílení nebo například jako prevence proti onemocněním srdce.
Léčebné účinky červeného vína
Samozřejmě, víno má mnoho pozitivních vlastností ať už se to týká červeného či bílého. Pravdou ale je, že nejčastěji se ve spojení se zdravím uvádí především to červené (ani bílé však níže neopomeneme).
Než se pustíme do odbornějšího textu, vypišme si pár příkladů, kdy víno léčí:
- Zlepšuje trávení
- Posiluje zesláblý organismus člověka
- Prevence kornatění tepen
- Ovlivnění stolice (Dle typu vína. Třísloviny červených vín stolici upevňují. Burčák však může působit opačně – což nemusí být negativní jev.)
- Hojení jizev na sliznici střevního traktu
- Brzdí vznik a šíření zhoubného bujení
- Lepší nálada (Na pocit blaha mají vliv různá aromata.)
- Ochrana proti nachlazení nebo při menstruačních potížích (Svařené červené víno se skořicí, cukrem či medem a citrónem.)
- Snižuje možnost infarktového onemocnění (Existuje dokonce tzv. Francouzský paradox, který ukazuje na nižší výskyt infarktů u starších obyvatel právě z oblastí, kde se hojně popíjí červené víno – Francie, Itálie, Švýcarsko…)
Pokud vás zajímá pouze výčet pozitivních vlivů červeného vína na zdraví, tak vám plně bude dostačovat daný výpis. Nyní však půjdeme trošku do hloubky věci.
V základu víno obsahuje vodu, alkohol, minerální a organické látky. Jakmile nám však věda dovolila vše studovat podrobněji, dokázali jsme nahlédnout ještě dál a získat podrobný přehled o tom, co se ve vínu vlastně nachází (a neustále získáváme nové a nové poznatky) a jak jej ovlivňují různé vlivy – doba zrání, získávání moštu, kvašení atp.
Pokud jste na základní škole neměli rádi chemii, tak vás teď trošku zklameme, pojďme si víno prohlédnout právě z chemické stránky.
Kyseliny
Mezi velice důležité složky patří kyseliny. Kromě tří hlavních – vinné, jablečné a mléčné – jich ve víně nalezneme dalších padesát. A jsou to právě kyseliny a jejich organické soli, které v zažívacím traktu působí zásaditě (1 l vína působí jako 6 g sody). Současně však nízké pH napomáhá zvýšení tvorby žaludečních kyselin, tzn. přispívá k lepšímu trávení. Proto je víno naprosto vhodné k tomu, aby doprovázelo pokrmy.
Cukry
Další složkou jsou i cukry a glycidy (ač v menším množství – u suchých vín). Ty zvyšují kalorickou hodnotu vína. Pokud má jedinec zesláblý organismus, tak mu v jeho posílení pomohou právě zmiňované cukry. Zároveň vína připravují trávící trakt na příjem potravy.
Fenolitické látky
Třísloviny, barviva a fenolické látky jsou závislé na způsobu a rychlosti zpracování hroznů a dalších okolnostech (lisování, druh vína, uložení v sudech atp.). Tyto fenolitické látky se dostávají do krve, kde nesetrvají dlouhou dobu (pokud to nedoplníte o zeleninu, ovoce či další víno). Tím, že v krvi vážou molekulární kyslík, tak redukují kyslíkový stres a peroxidaci nenasycených mastných kyselin neokysličeného lipoproteinu. Tím se snižuje tvorba okysličeného lipoproteinu, jež je hlavní příčinou kornatění tepen. Třísloviny červených vín zároveň povzbuzují trávící procesy a regulují upevnění stolice. Tyto látky jsou také velice důležité z dietetického hlediska. A pokud jsme zmiňovali i hojení jizev na sliznici střevního traktu nebo brždění vzniku a šíření zhoubného bujení, tak to mají také za následek fenolitické látky, barviva a třísloviny.
Aromatické látky
V dnešní době evidujeme stovky různých látek, které se podílejí na aromatu vína. Neustálým zkoumáním se však produkují pouze ty, které mají příjemný vliv na konečný produkt. Aromata dokáží jedinci navodit příjemný pocit blaha, náklonnosti k nápoji a jeho původu.
Minerální látky
Co rok, to jiné víno, ač pochází ze stejného vinohradu. Je to dáno tím, jaký byl rok. Jaká byla vlhkost, půdní podmínky, hnojení a další technologické a přírodní vlivy. Na základě těchto vlivů i kolísá obsah minerálních látek (draslík, hořčík, vápník a další).
Konzumace vína může mít na člověka pozitivní účinky. Vždy však záleží na míře užívání, ale i na dalších faktech. Například záleží na tom, kdy a při jaké okolnosti víno pijete.
Jak jsme již zmiňovali výše, víno je vhodné jako doprovod k jídlu. A právě při této příležitosti je naprosto nejvhodnější červené víno pít (ideálně dopolední svačina a oběd). Doplníte tak řadu potřebných látek. Nikdy se to však nesmí přehánět s množstvím a je vhodné konzumovat i více zeleniny či ovoce (alkohol totiž vyplavuje z těla vitamíny, které se proto musí doplňovat). Problém samozřejmě vzniká při nadužívání. Obecně se doporučuje nepřekračovat hranici 1 litru červeného denně (avšak každý odborník na to má jiný názor) a zároveň byste neměli víno pít před spaním, na lačný žaludek. To může naopak vašemu tělu uškodit, jelikož musí vydat velkou energii na jeho zpracování a na odbourání alkoholu, zbytečně se tak zatěžuje tělo, které by v rámci spánku mělo regenerovat a připravovat se na další náročný den. To však platí u alkoholu obecně. Právě alkohol u vína způsobuje třecí plochy. U ostatních látek, které jsou pro organismus pozitivní, se shodují i odborníci.
Bílé víno a zdraví
Abychom však neopoměli i bílé víno, pro které platí řada věcí, o kterých jsme psali již výše, tak mu věnujeme pár následujících řádků.
Začínají se objevovat studie, které bílé víno řadí na úroveň či dokonce nad červené víno. Studie říkají, že i bílé víno může mít vliv na menší výskyt srdečního infarktu. Pitím bílého vína se zvyšuje ochranný HDL-cholesterol a nemění se hladina nebezpečného LDL-cholesterolu. Alespoň to vyplývá ze studie prof. MUDr. M. Šamánka, který testoval porovnával pití stejného množství Veltlínského zeleného a Svatovavřineckého červeného vína.
Závěrem – pijme víno, ale s mírou. Může mít pozitivní vliv na naše zdraví, ale především se jedná o přírodní nápoj, který má příběh, emoci, vznikal vynaloženým úsilím a láskou vinařů a je skvělý pro rodinné sešlosti či chvíle strávené s přáteli.
