Červené víno je na našem trhu stálicí a jeho obliba a spotřeba rok od roku rostou. Pojí se sním i spousta zajímavostí, takže jeho konzumace skutečně není nudná. Pojďte se s námi ponořit do tajů červeného vína a odhalit jeho historii, výrobu a vůbec, všechna jeho tajemství.
Charakteristika
Červené víno je vyrobeno pouze z tmavě zbarvených hroznů (protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách). Skutečná barva vína se však pohybuje od intenzivní fialové (ta je naprosto typická pro mladá vína) přes cihlovou červenou (tuto barvu mají zralá vína) až po téměř hnědou (tu mají starší vína). Je to tím, že jak červená vína stárnou, jejich barva je stále méně a méně intenzivní.
Zajímavé je, že některé odrůdy, jako je například Tramín červený nebo Veltlínské červené rané mají sice červené hrozny, ale přesto se z nich vyrábí víno bílé.
Co se druhů týče, tak v celosvětovém měřítku jsou těmi nejvýznamnějšími vína Shiraz, Merlot, Cabernet Sauvignon, Pinot Noir a Zinfandel.
Obsah alkoholu v červeném víně se pohybuje mezi 12 – 15%. Výjimkou však nejsou ani více procentní vína, například u Portského se může hladina alkoholu pohybovat kolem 20%.
Historie
Předpokládá se, že červené hrozny jsou mnohem starší než bílé víno. Je to tím, že žluté a zelené hrozny se původně mutací vyvinuly z červených vinných hroznů. Důkazem může být stejná DNA u Pinot Noir a Pinot Blanc.
První zmínky o výrobě a konzumaci červeného vína pocházejí z doby asi 6000 let před naším letopočtem. Jedná se o oblast hlavně Gruzie a Íránu. Časem se usadilo v Egyptě, kde o něm víme mnoho a to hlavně z náhrobních maleb. Oblibu si získalo i u Řeků, kteří se vše naučili od Babylončanů. Řekové své znalosti předávali dále, hlavně Římanům. Ti založili hlavní vinařské oblasti Francie a Německa, které se využívají dodnes.
Osudy červeného vína se dále větví a to hlavně kvůli pěstování a šlechtění nových odrůd. Musíme se tedy zaměřit na samotné odrůdy a jejich historii zvlášť.
Pinot Noir
Pinot Noir se může pyšnit velice dlouhou historií. Ta sahá až k Římanům a je spojena se šlechtickou rodinou Pinotů. Používali ho katoličtí mniši při svátostech. Právě díky mnichům se tato odrůda rozšířila po Evropě. Až do 6. století byly sudy s Pinot Noir dováženy přímo papeži. Nyní se pěstuje převážně ve Francii. Má bohatou plnou chuť doplněnou o sametovou texturu. Tato odrůda je zároveň jednou ze 3 povolených odrůd pro výrobu pravého šampaňského.
Merlot
Tyto hrozny bychom nalezli již v 1. století ve Francii. Obtížně se pěstují, protože jsou náchylné na mrazy a jsou častým cílem ptáků. Pěstuje se ve Francii a v severovýchodní Itálii.
Chianti
Chianti je jedno z nejznámějších italských vín. Je to velmi staré víno, jehož historie sahá až do 15. století. Toto víno je považováno za jedno z nejlepších v Itálii.
Sangiovese
Pravděpodobně pochází z Toskánska a jeho pěstování začalo někdy okolo roku 1722. Zde jeho pěstování přetrvalo a dále se pěstuje například v Kalifornii, která má velmi podobné klima. Od 90. let 20. století se tato odrůda používá při výrobě vína Chianti.
Cabernet Sauvignon
Je to odrůda s celkem nedávnou historií, přesněji méně než 600 let. Tyto hrozny byly poprvé zmíněny v 18. století a to v souvislosti s baronem de Brane, který se je chystal vysadit.
Zinfandel
Tato odrůda se poprvé objevila v USA ve 30. letech 20. století. Hojně se pěstuje například v Kalifornii.
Výroba
Hned po sklizni se začíná oddělovat stopka od bobulí. Vše musí proběhnout velice šetrně, protože nesmí dojít k poškození peciček. Ty by do vína uvolnily hořké a olejovité látky.
Pokud jde vše dobře vznikne rmut (mošt s narušenými bobulemi). Tento rmut poté kvasí 5 – 30 dní. Během tohoto procesu probíhá zároveň tzv. macerace, kdy se ze slupek hroznů uvolňují barviva, třísloviny a aromatické látky (všechna aromata třešně, džemu či bylin, která cítíme ve skleničce červeného vína, pocházejí pouze z kvašení a zrání vína; nepoužívají se žádná umělá aromata). Poté se rmut lisuje.
Po lisování nastává konečná fáze výroby vína, tzv. školení. Jde například o stáčení, kdy se odděluje víno od usazených kvasnic. Pak následuje čiření, při kterém se odstraňují bílkoviny a další nežádoucí látky. Další částí školení vína je filtrace. Celé školení je složitý proces, který má velký vliv na charakter vína, a proto vyžaduje zdatného sklepmistra.
Na charakter vína má vliv také způsob jeho skladování a zrání. Skladovat se může v nerezových nádobách nebo v dřevěných sudech. Právě v dřevěných sudech se však více rozvíjí aroma červeného vína.
Víno můžeme považovat za živý „organizmus“, který se i po nalahvování stále vyvíjí. Pokud chceme, aby naše víno zůstalo kvalitní, musíme jej správně skladovat. To zahrnuje správnou teplotu, vzdušnou vlhkost a nepřítomnost světla.
Lehká červená vína je dobré pít jako mladá, tedy pokud mají 2 – 3 let. Červená vína, která zrála v sudech můžeme nechat zrát několik let.
České víno
Naše červené víno není tak líbivé, jako vína z jihu, zrcadlí se v něm však specifické středoevropské klima a půda. Můžeme v něm cítit rybíz, višně, borůvky, povidla a mnohem více domáckých vůní a chutí. Nejoblíbenějšími červenými víny u nás jsou Modrý Portugal, Frankovka a Svatovavřinecké. Pěstování vína u nás můžeme rozdělit na několik oblastí:
Znojemská oblast
- nejrozšířenější červené víno je zde Svatovavřinecké
Velkopavlovická oblast
- Velkopavlovická podoblast by se dala nazvat srdcem červených vín u nás
- červenému vínu se zde výborně daří díky těžkým hliněným půdám
- nejrozšířenější je Svatovavřinecké a Frankovka
Mikulovská oblast
- je to největší vinařská oblast v České republice
- víno se zde pěstuje na více než 2,5 tisících hektarech vinic
Slovácká oblast
- nejsevernější oblast pěstování vína na Moravě
- nejvíce se pěstuje Frankovka a Zweigeltrebe
Mělnická oblast
- tato oblast zásobovala zejména Prahu
- v 16. století byla mělnická červená vína velmi ceněna a to zejména Rulandské modré, které bylo vyhlášené pro svou lahodnou chuť
Víno a zdraví
Pokud se bavíme o víně a jeho účincích na zdraví člověka, nemůžeme nezmínit tzv. „Francouzský paradox“. Jde o skutečnost, kdy se u Francouzů velmi málo vyskytují kardiovaskulární onemocnění. Někteří vědci se domnívají, že červené víno chrání Francouze před škodlivými účinky nasycených tuků a cholesterolu.
Další přínosy pro zdraví, které červené víno má:
- Pokud budete červené víno pít v malých dávkách, bude to lepší než ho nepít vůbec, protože antioxidanty, které jsou přítomny v červeném víně snižují výskyt kardiovaskulárních chorob nebo diabetu.
- Mladá červená vína jsou lepší než stará červená vína. Je sice pravdou, že některá starší vína chutnají lépe, protože jsou dobře vyzrálá, pro zdraví jsou však mladá vína mnohem lepší. Obsahují totiž mnohem více tříslovin než vína stará.
- Červené víno obsahuje méně siřičitanů než bílé víno. Je to tím, že červená vína jsou chemicky stabilnější a nerozkládají se tak rychle jako bílá vína.
- Střídmá konzumace červeného vína může snížit riziko některých druhů rakoviny, např. rakoviny tlustého střeva, vaječníků či prostaty.
- Pokud si dáte 1 – 2 skleničky vína denně můžete snížit riziko vzniku demence a Alzheimerovy choroby.
- Pravidelná konzumace červeného vína v malých dávkách snižuje výskyt deprese.
Podrobnější informace se dozvíte v článku „Červené víno a zdraví„.
Jaká je tedy doporučená denní dávka červeného vína? Pro ženy je to 1 – 1,5 skleničky a pro muže 1 – 2 skleničky. Odborníci také doporučují každý týden alespoň 1 – 2 dny nepít žádný alkohol.
