Z definice vyplývá, že hrozen je nekvětnaté jednoduché květenství, které po své ose nese krátké stopkaté květy. Ten nejstarší květ leží vždy uvnitř celého útvaru a ty nové se rozrůstají výše a tím vzniká daný hroznovitý útvar. Toto květenství se poté může odrážet i v samotném názvu rostliny, což je typické například právě u hroznového vína, ač zde je toto označení nesprávné. Plodenství se nazývá hroznem, ač se jedná o LATA, což je jiný typ hroznovitého květenství.
Lata je květenství, kde hlavní osa je nejdelší a nese krátké rozvětvené postranní osy, kdy odspodu reflektujeme ty nejmohutnější, které postupem k vrcholu slábnou a zkracují se. (setkat se s tím můžeme také u ptačího zobu či šeříku).
Jelikož jsme však u vína, pojďme si říct, z čeho se hrozne/lata skládá. Rozdělujeme jej na tři hlavní prvky – stopka, třapina, bobule. Právě bobule jsou pro nás logicky nejzajímavější a tvoří až 98% celkové hmotnosti „hroznu“. S dělením je to podobné jako o samotných odrůd, dělíme je na stolní a moštové.
