Irsai Oliver, odrůda s Maďarskými kořeny

Irsai Oliver, odrůda s Maďarskými kořeny

Představení odrůdy révy vinné

Je to velmi raná moštová i stolní odrůda révy, muškátovou vůni mají jak hrozny, tak i mošt a hotové víno. Všeobecně platí, že moštové odrůdy jsou charakteristické vysokým obsahem aromatických látek a cukru v bobulích, což příznivě ovlivňuje kvalitu a výraznost moštu a vína.
Občas tuto odrůdu najdete pod názvem Irsay Olivér, Muscat Oliver, Zolotistyj rannij nebo Iršaj.

V České republice tuto odrůdu najdete:

  • Velkopavlovické oblast
  • Slovácká podoblast

Celkově se Irsai Oliver na registrovaných plochách pěstuje pouze na několika desetinách procenta celkové rozlohy vinic na našem území.

Odrůdu najdeme i dalších místech v jiných zemích, například tradiční oblastí je Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Rumunsko, Moldavsko a Slovinsko.

Původ odrůdy

Odrůdu vyšlechtil v třicátých letech 20. století v Maďarsku v Kecskemétu vinař Kocsis Pál. Šlo o křížení odrůd Bratislavské bílé a Čabaňské perly. Samotná odrůda Irsai Oliver byla použitá ke křížení pro vyšlechtění maďarské odrůdy s názvem Cserszegi Füszeres, kterou vyšlechtil v roce 1960 Károly Bakonyi.

Čabaňská perla je moštová a stolní odrůda vyšlechtěná v roce 1904 v Maďarsku. Odrůda je velice oblíbená jak do vinohradů, tak i do zahrad a ve světě je registrováno několik tisíc hektarů této odrůdy. Tradičně ji hodně uvidíte v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku. U nás ji na vinohradech najdete jen vzácně. Samotná odrůda je křížencem Madeleine Angevine a Muscat fleur d´oranger. Ke křížení se užívá pro své příjemné jemné muškátové aroma a ranost.

Bratislavské bílé (Pozsonyi Fehér) je stará moštová odrůda. Její původ není úplně jasný a doložený, ale předpokládá se, že pochází z Karpatské kotliny. Pěstuje se velice vzácně na malých plochách v Maďarsku, na Slovensku, v Česku a Moldavsku.

Pěstování

Nejvíce rozšířená je odrůda samozřejmě v Maďarsku. Patří tam mezi jednu z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších odrůd. V současnosti se plochy vinic pohybují kolem jednoho tisíce hektarů a nejvhodnějšími maďarskými oblastmi pro pěstování jsou úbočí pohoří Matra, ve známé vinařské oblasti Czopak, na vinicích jižně od Baltského jezera a ve vinařských lokalitách Etyek-Buda a Ászár-Neszmélyi.

Překvapivě se poměrně často s odrůdou potkáte i na Slovensku, kde zabírá kolem tří procent celkové plochy vinic, což dnes tvoří asi 400 hektarů.

V Rakousku si ji oblíbili v oblastech Gumpoldskirchen, Prellenkrichen a Podersdorf. Po druhé světové válce se poměrně rychle rozšířila na východ do zemí bývalého Sovětského svazu a zajímavé je, že se dá najít i v Číně, Indii, v Japonsku a také v Austrálii.

U nás je odrůda Irsai Oliver zapsána ve Státní odrůdové knize České republiky od roku 1975. O udržování odrůdy se stará Ampelos – Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo.

Půdní a klimatické požadavky na pěstování

Pokud jde o polohu pro pěstování, odrůda vyžaduje teplé lokality s dostatečným množstvím slunečního svitu, pokud možno místa se záhřevnou půdou. Dobře se jí daří ve středních i lehčích půdách. Pokud je suché léto, je to hodně poznat na výnosech, které se hodně snižují. Nejlépe se odrůdě Irsai Oliver daří na jižních svazích v hlubších propustných půdách.

Poměrně stabilní a středně vysoké výnosy se dají docílit ve vinařských oblastech jižního Slovenska. Jde o plodnost 5-10 tun z hektaru. Rostlina vyžaduje dlouhý řez se zatížením 8-10 oček na 1 m2 . Pokud dojde k přetížení rostlin, opadávají jim květy. Vhodný je srdcový řez na vysokém vedení.

Irsai Oliver na zahradě

Vzhledem k oblíbenosti odrůdy pro zahradní pěstování je dobré vědět, že jde o liánu s dřevitým stonkem, který dorůstá do tloušťky několika centimetrů. Povrch kmene je pokryt jemnou borkou. Rostlina vypouští pevné a dlouhé úpony, kterými se dokáže dobře přichytit k pevnému povrchu. Toho lze využít při ovíjení kolem trámů a latí pergoly. Rostlina roste bujně, pokud má dostatek vláhy, tepla a dobře propustnou půdu (nevadí ani kamenitá půda). Rašení se obvykle objeví ve druhé a třetí dekádě v dubnu. Při pravděpodobnosti výskytu jarních mrazíků je nutné rostlinu na zahradě chránit. V případě růstu u pergoly by to neměl být problém a bude stačit 1-2 vrstvy netkané bílé textilie. Rostlina může zůstat přikrytá několik dní, dokud nebezpečí mrazů nepomine. Bílou textilii lze využít i v období, kdy hrozny dozrávají a bílá netkaná textilie je ochrání jak před ptáky, tak před vosami, které mají sladké bobulky velice rády a dokážou během krátké doby zlikvidovat velkou část úrody. Síťka proti náletům ptáků neuchrání bobule před vosami. V zimě rostliny vydrží i mráz kolem -20 °C.

Rostliny kvetou v první polovině června a hrozny začnou zrát koncem července a během první poloviny srpna.

Rostlina a plody

Rostlina je řídce olistěná. Hrozny jsou střední až velké, kónického tvaru. Bobule mají silnou a pevnou slupku, jsou krásně žlutě vybarvené s jemnou muškátovou vůní a chutí. Jsou oblíbené pro přímé konzumování, protože mají málo kyselin (6-7‰). Výnosy jsou o něco vetší než u Čabaňské perly. Rostliny plodí brzy a pravidelně.

Morfologický popis

  • Včelka: Je zelená s načervenalým okrajem, chloupky jsou výrazně bělavá.
  • Vrchol letorostu: Je hladký, zelené barvy, Stonek je částečně vínově červený.
  • List: Je středně velký, hladký, většinou pětilaločný, zřídka trojlaločný, řapíkový výkrojek je otevřený. Řapík je středně dlouhý až dlouhý, světlezelené barvy s nádechem do růžova. Horní výkrojky jsou hluboké, nejčastěji otevřené, okrouhlé.
  • Hrozen: Je středně velký až velký, 12-14 cm dlouhý o průměrné hmotnosti 120-125 g. Má kuželovitý tvar a je rozvětvený.
  • Bobule: Je středně velká, průměrně 1,3 cm s váhou 1,6 g. Je kulatá.
  • Semeno: Je hruškovitého protáhlého tvaru, středně velké se zaokrouhleným zobáčkem.
  • Jednoleté dřevo: Réví má žlutohnědou až hnědou barvu.
  • Zimní pupeny: Jsou střední velikosti, špičaté a mají hnědou barvu.

Odolnost proti chorobám

Rostliny jsou občas napadány peronosporou, ale vzhledem k řídkému olistění se výborně a účinně ošetřuje postřikem.  Středně dobře odolává oidiu a botrytidě.

Perenospora je choroba způsobená houbou z řádu Perenosporales. Choroba se projevuje hnědými skvrnami na listech, později i na bobulích. Na listech se postupně kolem skvrn vytváří šedobílý povlak, skvrny praskají a dovnitř prasklin vnikají patogeny. I na plodech vzniklé skvrny praskají a plody se vysouší a scvrkávají. Ochrana je postřikem a odstraněním napadených částí rostlin a dostatečným provzdušněním rostliny.

Oidium trucken je houba, která způsobuje nemoc zvanou padlí. V pokročilém stavu se jeví jako bělavý poprašek na bobulích. Proto se ji lidově říká moučnatka. Padlí vzniká hlavně v teple a vlhku (24-28 °C a vlhkost 70-90 %). Do Evropy byla choroba zavlečená z Orientu. Ochrana je chemickým postřikem.

Botrytida je houba způsobující plíseň šedou. Ta vzniká hlavně na starších a poškozených částech rostlin. Projevuje se jako měkké, vodnaté skvrny, které tmavnou a pokryjí se šedým povlakem plodnic. Plíseň šedá vzniká hlavně ve vlhku nad 85 %. Ochrana je odvlhčením a chemickým postřikem.

Víno

Z odrůdy Irsai Oliver se používají hrozny hlavně k výrobě jakostních vín. Jsou velice oblíbené pro výrobu burčáků. Ten se dělá z hroznů, které se sklízí koncem měsíce srpna. Velmi často se víno užívá do směsí s vínem s vyšším obsahem kyselin. Vhodný je například Ryzlink vlašský. Jako čisté odrůdové víno má sklon k oxidaci a rychle stárne, proto není vhodné k archivaci.

Víno je jemné, příjemně aromatické až kořeněné, muškátové. Po delším ležení začíná hořknout. V poslední době našlo víno této odrůdy uplatnění při výrobě šumivých vín.

Pro své výrazné aroma se víno doporučuje jako aperitiv, může se hodit k uleželým sýrům a k dezertům.

(morfologický popis a odborné poznatky jsou z knihy Nová encyklopedie českého a moravského vinařství, autoři: Zuzana Foltová, Vilém Kraus, Dáša Krausová, Bohumil Vurm)

Další články