Šampaňské

Šampaňské, perla mezi šumivými víny. Věděli jste ale, že se mnohdy za šampaňské nesprávně označují i “bublinky”, které se takto označovat nesmějí? Název Champagne může nést pouze to šumivé víno, které pochází přímo z podoblastí Champagne a zároveň k tomu mají povolení. Ochranná známka je držena od roku 1908. Oblast Champagne-Ardenne se dělí na 5 subregionů (Montagne de Reims, Vallée de la Marne, Cote des Blancs, Cote des Bar, Cote de Sezanne).

Odrůdy, ze kterých je možné pravé šampaňské vyrábět, jsou neměnné. Jedná se o Pinot Noir (Rulandské modré), Chardonnay a Pinot Meunier (Mlynářka). Šampaňské z Pinot Noir je plné, silné a více aromatické. Chardonnay je oproti tomu lehčí a svěžejší. Mlynářka je kompromisem mezi Pinot Noir a Chardonnay. Není však výjimkou, naopak, že se šampaňské vyrábí smícháním těchto odrůd.

Šampaňské je dále přísně regulováno a dělí se i dle jednotlivých vesnic a jejich poloze. 321 vesnic se dělí do 3 základních kategorií:

• Grand Cru Villages: Pouze hrozny ze 17 vesnic se může pyšnit tou nejvyšší kategorií
• Premier Cru Villages: Sem spadá 44 vesnic a jedná se o prémiové hrozny
• Autre Cru Villages: Do této kategorie řadíme zbylé vesnice. Neznamená to však, že by kvalita hroznů z těchto vesnic byla nějak low-cost, stále se jedná o nesmírně kvalitní produkt.

Největší šampaňské domy nemají šanci obsloužit svou produkci z vlastních zdrojů/vinic, tudíž nakupují od pečlivě vybraných zemědělců. Ti největší logicky nakupují z těch nejvýběrovějších oblastí (Grand Cru či Premier Cru). Nejvyhlášenějšími Grand Cru Villagess jsou například AY, Bouzy nebo Cramant.

Dnes je však potřeba původ ověřovat i dle certifikace a to z toho důvodu, že se jedná o velice hodnotný produkt, se kterým se často i obchoduje a slouží jako uchovatel hodnoty. Aby mohl být výsledný produkt označen jako Grand Cru nebo Premier Cru, musí být vyroben ze 100% z hroznů z příslušné oblasti.

Při výrobě šampaňského se často setkáte s pojmem sekundární kvašení. Jedná se o proces, který je pro šampaňské typický. Víno totiž dozrává přímo v lahvi, která se postupně otáčí až do stavu, kdy je lahev špuntem dolu (trvá několik měsíců). Tímto procesem se docílí toho, že se sedimenty usadí na korkovém špuntu. Následně se láhev zmrazí a špunt i spolu s usazeninami se odstraní. Tím se šampaňské pročistí a může být finálně zašpuntováno. Tato metoda se jmenuje Méthode Champenoise a jedná se o tradiční proces výroby šampaňského. Kromě toho se dnes, v rámci úspory času a z ekonomického hlediska, využívá i metoda Charmat, kdy kvašení probíhá v nerezových sudech.