Taktéž známé jako Vinho do Porto neboli Oporto, je samo o sobě speciální. Ať už je řeč o historii původu, výrobě či jeho druzích, každičkým kouskem srší jeho výjimečnost. Odlišnosti, kterými víno vyniká mezi klasickými, je v prvé řadě v obsahu alkoholu, který se pohybuje mezi 19 – 22 %, ale také ve specifické chuti, vůni a i barvě. V následujícím článku se dozvíte zajímavosti z historie a výroby portského vína, jaké druhy nám tento skvost nabízí, ale také se dočtete, jak najít ten správný druh v kombinaci s jídlem. A protože portské víno je zajímavé opravdu každým koutem, článek je sepsán právě tak, abyste při čtení měli alespoň z části takový požitek, jako když víno pijete.
Původ a výroba
Portské víno je vyráběno z hroznů, které jsou vypěstovány jen v údolích řeky Douro. Region Douro je na seznamu světového dědictví Unesco. V roce 1756 se tento region stal chráněnou vinařskou oblastí. Protože se nachází vedle města Porto, nese právě toto víno název Portské a nikdy jinde na světě se nesmí vyrábět. Mimo to, terén do vinic je těžko přístupný, protože se nachází v horách a víno lze tak sbírat jen ručně. V 17. století měla Anglie nedostatek vín kvůli válce s Francií, a tak začala obchodovat s Portugalskem. A protože angličany čekala dlouhá plavba a sladké víno se rychle kazilo, začali jej dolihovávat vinnou pálenkou, známou jako Brandy. V tomto spočíval i postup výroby, který vymyslel dle legendy opat pocházející z portugalského města Lamego. Právě tento opat pohostil dva obchodníky z Anglie, kterým sladký a velmi alkoholický nápoj zachutnal. Vyzvídali jej o recept. Opat nakonec svůj postup prozradil. Dolije vínovici do kvasícího vinného moštu těsně před začátkem kvašení, a tím se proces zastaví. Ve víně tak zůstane velké množství hroznového cukru. Angličtí obchodníci víno vykoupili a byla to tak 1. dodávka vína z Portugalska do Evropy.
Tento postup se zachoval dodnes, kdy se mošt nechává v uzavřených nádržích a po vykvašení zhruba poloviny cukru, se vykvašený mošt čerpá do sudů. V sudech je nalitá vinná pálenka, která má přibližný obsah alkoholu 75% a ta proces fermentace zastaví. Tím pádem nezkvašený cukr zůstává ve víně a přidanou pálenkou se zvedne obsah alkoholu z původních 6 – 8% na 19 – 22 %.
Druhy
Toto výjimečné portugalské víno se může pyšnit svou rozmanitostí jak v chuti, tak v barvě. Rozdělit je můžeme následovně:
- Bez přístupu vzduchu: Při zrání hrozny v betonových či nerezových tancích nemají přístup vzduchu, a tím se zachovává rudě červený barva vína. Chuť je pak velmi ovocná, připomíná třešně, ostružiny či lesní plody. Řadíme sem z nejznámějších portských vín Ruby, Ruby Reserva, ale také Late Bottled Vintage, Vintage a Crosted.
- Záměrná oxidace: Pravým opakem je druhý ze způsobů, kdy tyto vína zrají v dřevěných sudech a mají tak přístup ke kyslíku. Právě proto mají hnědou barvu a chuť může připomínat oříšky, karamel nebo skořici. Je to klasická chuť portského vína a najdeme je jako vína, Tawny, Tawny Reserva a Colheita.
- Vína Tawny mohou zrát pět let, ale také na trhu najdeme i 30-ti letá.
Dalším dělením, se kterým se můžete setkat je dělení na standardní a speciální.
- Vína typu standard jsou běžná vína, která zrají 2 – 3 roky po fermentaci. Řadíme sem ty běžně dostupná jako Tawny, Ruby či bílé portské Bianco, které se teprve populárním stává. Bílé portské je plné chuti citrusů, meruněk či jablek. Hrozny bílého vína se sklízejí o měsíc později než hrozny vína červeného. V neposlední řadě stojí za zmínku také růžové portské víno, které je novinkou na trhu. Není využíváno k dlouhému zrání, a tak jeho chuť je svěží po jahodách, malinách či fialkách.
- Oproti tomu speciální typy portského vína mají průměrnou dobu zrání 5 – 7 let a jejich chuť je opravdu plná a barva rubínově červená. Existují taktéž ve variantě Tawny, Ruby a na trhu také nalezneme speciální bílé portské víno.
Další dělení:
Portská vína se mimo jiné dělí i na velmi sladká, sladká, polosuchá a extra suchá. Právě tato sladkost je ovlivněna postupem výroby a to konkrétně, kdy je proces fermentace zastaven přidáním vinné pálenky.
Každé víno zraje jinou dobu a dělí se na vína zrající v dřevěných sudech a přímo vína, která zrají v lahvích. Zvláštní pozornost si zaslouží víno Vintage, které zraje 2 roky v sudech a pak 4 – 6 let v lahvích, následně je připraveno ke spotřebě a je potřeba jej vypít do 48 hodin.
V kombinaci s jídlem
Jakožto dezertní víno, které je velmi bohaté svou chutí, se perfektně hodí v kombinaci se sladkými, tak i se slanými pokrmy. Většinou se podává jako digestiv po večeři k dezertu, či k sýrům. Pokud chcete podávat portské jako aperitiv na úvod stolování, rozhodně sáhněte po bílém portském.
Výše zmíněný druh portského vína Ruby, které chutná po ovoci jdou právě výborně dohromady s čokoládou. Perfektní harmonie nastane v kombinaci s čokoládovými dezerty, čokoládovými lanýži, ale také s jablečným dortíkem.
Pokud máte raději chuť na slané, sušší a méně sladký druh portského vína Tawny krásně ladí s mandlemi, vlašskými ořechy, sušeným ovocem či slanými tyčinkami. Tradičně se k vínu podává právě sýr. Anglický sýr Stilton je nejlepší volbou, ale rozhodně nezklamete s bílým čedarem, doplněný jalapenos papričkami. Pozor na měkčí sýru typu Camembert, takové druhy jsou málo výrazné, a tak s portským nejdou moc dohromady.
Mimo to, tento druh portugalského vína je v gastronomii základem nespočet receptů. Tvoří základ mnoha hlavních jídel, omáček, či dokonce moučníků.
Pravé portské víno
Jak už víte, hrozny se pěstují a víno vyrábí jedině v portugalských vinicích v regionu Douro, který je na seznamu světového dědictví UNESCO. Tím si portské víno zasloužilo svou ochrannou známku z této oblasti, tím pádem když budete vybírat víno v obchodech, pozorně se podívejte na hrdlo láhve. Pravé portské má kolek, protože lahvování schvaluje Institut portských vín (IVDP), na jehož okrajích je nápis VINHO DO PORTO, GARANTIA, a také číslo šarže zapsané právě v IVDP. V rámci Evropské unie je tedy označení Porto ochrannou známkou.
Zvláštní pozor byste si měli dát na portské víno Old Porter, které můžete často v supermarketech vidět. Nejedná se totiž o pravé portské, ale pouze o sladké španělské víno.
Jak ohromit při servírování
Co se k němu nejlépe hodí na stůl už víte. Důležitý je nejen výběr pokrmů, ale také správné servírování. Dodržet by se měla správná teplota a také výběr správných sklenic, které mají tulipánový tvar. Šíře těchto sklenic je mezi sklenicemi na bílé víno a na červené víno. Pokud začínáte stolování s bílým portským, ideální teplota tohoto vína je 8 – 14 stupňů Celsia. Pakliže servírujete víno červené, tady je ideální teplota 17 °C. Portské by se nemělo pít teplé, protože chuť samotného vína převládne silný alkohol.
Jestli láhev nevypijete, nic se neděje. V lednici může zůstat otevřená i po dobu 2 – 3 měsíců. Výjimku tvoří víno Vintage, které, jak bylo zmíněno výše, je třeba vypít do 48 hodin.
Na závěr, pár tipů
- TIP č. 1: Pokud servírujete víno typu Vintage, které obsahuje nechtěný sediment, ohromit můžete právě tak, že víno přelijete do vhodné karafy přes sítko. U ostatních druhů například Ruby nebo Tawny výrobce odstraňuje tento sediment už při plnění vína do lahví.
- TIP č. 2: Porto&tonik – druhý tip, kterým můžete ohromit. Protože bílé portské víno je svěží a nese v sobě chutě citrusů, nemusíte jej podávat samotné. Stačí smíchat v poměru 1:1 s tonikem, plátky citrónu a máty a servírovat koktejl ve vysoké sklenici s ledem.
- TIP č. 3: Jestliže nepatříte mezi vinaře, ale přesto byste alespoň z malé části rádi ochutnali náznak chutě portského vína, není problém. Dnes na trhu seženete bonboniéry, ve kterých jsou čokoládové pralinky naplněny portským vínem Ruby.
