Prosecco je italské bílé víno DOC nebo DOCG vyráběné ve velké oblasti zahrnující devět provincií v regionech Veneto a Friuli Venezia Giulia, pojmenované po vesnici Prosecco. Vyrábí se z hroznů Prosecco (v roce 2009 přejmenováno EU na Glera), ale pravidla pro označení umožňují, aby až 15% vína bylo tvořeno dalšími povolenými odrůdami.
Prosecco se téměř vždy vyrábí v šumivém nebo pološumivém stylu (spumante a frizzante), ale povoleno je i tiché víno (tranquillo). V rámci většího celku registrujeme i dvě malé leč zásadní oblasti DOCG, Conegliano Valdobbiadene Prosecco v kopcích mezi městy Conegliano a Valdobbiadene a Asolo Prosecco kolem nedalekého města Asolo. Prosecco Superiore je vždy šumivé a pochází pouze z těchto oblastí DOCG.
V roce 2019 bylo Le Colline del Prosecco di Conegliano e Valdobbiadene zaneseno do světového kulturního dědictví UNESCO, z velké části kvůli roli regionu ve výrobě Prosecca.
Historie
V Terstu, na začátku 16. století, bylo místní víno „Ribolla“ zmiňováno v díle Natural Histori od Plinia staršího a zároveň jeho léčivé vlastnosti ocenila Livia, manželka císaře Augusta. Potřeba rozlišit „Ribolla“ z Terstu od ostatních vín stejného jména, která se vyrábějí v Gorizii a při nižších nákladech na Istrii, vedla ke konci století ke změně názvu. Ten vznikl na základě domnělého místa výroby – ve starověku bylo víno označováno jako „castellum nobile vinum Pucinum“, za hradem poblíž vesnice Prosecco.
První známá zmínka o názvu Prosecco je připisována Angličanovi Fynesovi Morysonovi, ačkoli jej popisoval jako Prosecho. Moryson, který navštěvoval sever Itálie v roce 1593, se ve svých poznámkách o tomto víně zmiňoval: „Zde roste víno Pucinum, nyní zvané Prosecho, které mnohokrát oslavuje Plinius.“ a zařadil Prosecco mezi slavná italská vína: „Jedná se o nejslavnější vína Itálie“. Způsob vinifikace, skutečný rozlišovací znak původního Prosecca, se rozšířil nejprve v Gorizii, poté – přes Benátky – v Dalmácii, Vicenze a Treviso.
V roce 1754 se slovo Prosecco poprvé objevuje v knize Il Roccolo Ditirambo, kterou napsal Aureliano Acanti.
Až do šedesátých let bylo šumivé víno Prosecco obecně spíše sladké a stěží rozpoznatelné od vína Asti vyrobeného v Piemontu. Od té doby se výrobní technologie zlepšily, což vedlo ke kvalitnějším vínům vyráběným dnes.
Podle zprávy New York Times z roku 2008 začala obliba Prosecca na trzích mimo Itálii prudce růst. Globální tržby od roku 1998 rostly o dvojciferná procenta a to i díky relativně nízké ceně. Na trh USA bylo Prosecco uvedeno v roce 2000 společností Mionetto, nyní největším dovozcem Prosecco, který také v roce 2008 oznámil „neuvěřitelný trend růstu“.
Spotřeba začala rovněž růst i ve Velké Británii, která se v polovině roku 2010 stala největším exportním trhem pro Prosecco. Spotřebuje se zde plná čtvrtina veškeré italské produkce.
Do roku 2008 bylo Prosecco chráněno jako Italské DOC oblastí Prosecco di Conegliano-Valdobbiadene, Prosecco di Conegliano, Prosecco di Valdobbiadene a Prosecco di Colli Asolani. Od roku 2009 byly již uvedené dvě oblasti povýšeny na status DOCG. Od 1. ledna 2010 dle usnesení italského ministra zemědělství ze dne 17. července 2009 již není Prosecco názvem odrůdy (nyní se nazývá Glera), nýbrž výhradně zeměpisným označením. Toto bylo potvrzeno nařízením EG-Nr. 1166/2009 ze dne 30. listopadu 2009. Colli Asolani Prosecco Superiore DOCG později změnil svůj název na Asolo Prosecco Superiore DOCG (v roce 2014).
Produkce
Na rozdíl od Champagne a Franciacorta DOCG se Prosecco obvykle vyrábí alternativní metodou Charmat – Martinotti, při které se k sekundárnímu kvašení dochází spíše ve velkých nádržích z nerezové oceli, než v každé jednotlivé lahvi, čímž se víno stává méně nákladným na výrobu a minimalizuje se jeho výrobní dobou. Ta je 30 dní. Vysoce kvalitní Prosecco, které je vyráběnou stejnou metodou je fermentováno po delší dobu, až do cca 9 měsíců (Charmat Lungo). Výrobní pravidla obou DOCG však umožňují použití tradiční metody sekundárního kvašení v láhvi, která je v Itálii známá jako Método Classico.
Pravidla DOC a DOCG umožňují, aby až 15% vína Prosecco bylo směsí Verdiso, Bianchetta Trevigiana, Perera, Chardonnay, Pinot Bianco, Pinot Grigio nebo Pinot Noir.
V roce 2008 bylo vyrobeno přibližně 150 milionů lahví Prosecco. Od té doby však zájem rapidně stoupal a aktuálně se pohybujeme na produkci přesahující 600 milionům lahví.
Od roku 2000 se hrozny Glera pěstují a víno vyrábí i v dalších zemích – včetně Brazílie, Rumunska, Argentiny a Austrálie. Nemohou se však označovat jako Prosecco.
V oblasti DOCG v oblasti Conegliano a Valdobbiadene existuje více než 150 výrobců. V Asolo DOCG přes 90 producentů.
Prosecco DOC
Většina Prosecco, ať už DOC nebo DOCG, se vyrábí jako šumivé víno Spumante nebo Frizzante (perlivé víno). Prosecco DOC Spumante je nejznámější a nejoblíbenější typ. Prosecco DOC Frizzante má méně vírazné bubliny, které rychleji vyprchají. Malý podíl se vyrábí jako Tranquillo (tiché víno), bez bublin. (Tranquillo) činí pouze asi pět procent produkce a toto víno se jen málokdy vyváží.
V závislosti na zbytkovém cukru se označují jako Proseccos „Brut“ (do 12 gramů na 1 litr zbytkového cukru), „Extra Dry“ 12–17g/l nebo „Dry“ 17–32g/l. Historicky byl dominantní zejména typ Extra-Dry, ale množství Brut nyní výrazně roste.
Hrozny Glera vyrobené ve stylu Prosecco mimo DOC / DOCG mají nechráněné označení, jako je „IGT Veneto“, jsou obecně levnější a proměnlivější kvality a nelze je nazvat Prosecco. Zatímco všechna vína Prosecco jsou v současné době vinifikována jako bílá. Byla však vyrobena již i verze Rosé. Toto víno obsahuje červenou odrůdu Pinot Noir a je k dostání od ledna letošního roku.
Prosecco Superiore DOCG
V provincii Treviso v Benátsku jsou dvě DOCG Prosecco Superiore, oddělené řekou Piave. Prosecco Conegliano Valdobbiadene Superiore DOCG se vyrábí na kopcích mezi městy Conegliano, Valdobbiadene a Vittorio Veneto. Producenti z Valdobbiadene nedávno odstranili zmínku o Coneglianu na jejich přední etiketě a nazvali své víno Valdobbiadene Prosecco Superiore. Druhým DOCG je menší Asolo Prosecco Superiore DOCG, které je produkováno na kopcích poblíž města Asolo. V současné době je možné v rámci Asolo DOCG kromě obvyklého sortimentu Prosecco vyrobit také „extra brut“ (0-6 g / l) a očekává se, že Conegliano Valdobbiadene tento styl brzy představí.
Strmost kopců znamená, že vše od prořezávání po produkci se provádí především ručně. Manuální aspekt, zejména pro sklizeň, dále zvyšuje kvalitu.
Podzóna Superiore di Cartizze
Kopec Cartizze je 305 metrů vysoká vinice o rozloze 107 hektarů vinic, ve vlastnictví 140 pěstitelů. Prosecco ze vlastních hroznů této oblasti, z nichž se vyrábí poměrně málo, je obecně považováno za nejkvalitnější nebo dokonce za „Grand Cru“ Prosecco.
V roce 2008 přesahovala hodnota hektaru vinné révy v Cartizze 1 mil. dolarů. Hodnota následně rostla a po roce 2015 se již bavíme o 1,5–2 milionů EUR, což je nejvíce v celé Itálii. Šumivé víno vyrobené z Cartizze bylo výrobci nedávno jmenováno Superiore di Cartizze, aniž by bylo na přední etiketě uvedeno Prosecco a to s účelem ještě více zdůraznit jeho území.
Podle místní legendy byly hrozny Cartizze tradičně sklízeny jako poslední, protože vinice byly situovány na strmých svazích, tedy těžko dosažitelné. To vedlo k poznání, že prodloužená doba zrání zlepšila chuť.
Shrnutí
V Itálii je Prosecco všudypřítomné. Mimo Itálii se nejčastěji používá jako apéritif nebo jako součást míchaných drinků. Stejně jako u jiných šumivých vín se Prosecco podává chlazené.
S výjimkou Col Fondo a Método Classico Prosecco většina Prosecca nekvasí v lahvi. Obvykle je víno produkováno do 3 let od sklizně. Kvalitní Prosecco však může stárnout až sedm let.
Názor, že Prosecco nemůže stárnout, byl již vyvrácen. Ochutnávka vín vyrobených v letech 1983 až 2013 (proběhla v roce 2013) prokázala jejich dlouhou životnost a to se jednalo o vína od jednoho z nejlepších výrobců.
Prosecco obsahuje minimálně 10,5 až 11,5% obj. alkoholu, v závislosti na pravidlech DOC / DOCG. Chuť Prosecco byla popsána jako aromatická a svěží, připomínající žluté jablka, hrušku, bílou broskev a meruňku. Většina variant Prosecco má intenzivní primární aroma, se svěží a lehkou chutí.
Nejčastěji se Prosecco podává nemíchané, ale vyskytuje se také v několika míchaných nápojích. Je to hlavní ingredience v původních koktejlech Bellini a Spritz Veneziano. S vodkou a citronovým sorbetem je Prosecco také součástí italského míchaného nápoje Sgroppino. U nás je v poslední době nejoblíbenější především jako součást Aperol Spritz.
