Rozhovor: Vinařství Esterka

Rozhovor: Vinařství Esterka

Můžete našim čtenářům trošku představit vaše vinařství a jeho historii?

Naše malé rodinné vinařství se nachází v srdci moravského Slovácka, kde zpěv, víno a veselí jsou nedílnou součástí každodenního života. Vinařství se naplno věnuji okolo pěti let, i když první vinice byly vysazeny v devadesátých letech minulého století. S přibývající oblíbeností našich vín a rozšiřující se základnou našich zákazníků jsme postupně vybudovali penzion, rozšiřovali vinice a pak už se ze záliby stalo zaměstnání, které s radostí sdílíme s našimi zákazníky. Víno vyrábíme v malebné obci Hovorany. V jednom z nejstarším sklepů v obci, který jsem zdědil po prarodičích, kteří zde jako sedláci vyráběli víno. Proto nás těší, že rodinná tradice pokračuje a že můžeme s našimi víny rozdávat radost a lásku tak, jako tomu bylo v minulosti.

Je něco, čím je vaše vinařství opravdu charakteristické? A jaká je vaše filozofie v rámci produkce?

K lidem přistupujeme hlavně jako k přátelům. Preferujeme osobní kontakt se všemi, kdo od nás odebírají víno. Proto odrůdová typičnost je základním kamenem našich vín. A vynikající poloha a špičková černozem vytváří plnost a barevnost našich vín.

Na kolika ha nyní hospodaříte a jaká je vaše odrůdová skladba?

V současné době hospodaříme na 1 ha půdy, kde je široká odrůdová skladba 20 odrůd. A to od klasických až po odrůdy PIWI. Pro rozšíření nabídky ještě nakupujeme hrozny od vybraných dodavatelů a tím zvyšujeme kapacitu a odrůdový sortiment k 30 vzorkům.

Jak důležité je pro vás skloubit tradici s moderními postupy a zároveň snahou o šetrné hospodaření?

Ve vinohradě se snažíme udržet co nejvíce ručních prací, ale na těžší práci využíváme techniku. Při výrobě vína využíváme moderní lis, ale kvašení probíhá spontánně. Zrání vína probíhá jak v nerezových nádobách, kamenině, tak i v dřevěných sudech.

Aktuální situace je nelehká, ale pozitivem může být fakt, že si trošku odpočine příroda. Vidíte na celé situaci nějaká pozitiva?

Situace, která momentálně panuje neovlivňuje vinohrad a práce na něm tak jako sucho a jarní mráz. Dobu karantény jsme trávili ve vinohradě.

Jak se dle vás z dlouhodobého pohledu projeví aktuální trend, kdy bývá stále větší problém s podzemní vodou a mohou i vinařství svým dílem přispět k tomu, aby se tento trend zpomalil?

Nedostatek vláhy ve vinohradě způsobuje stresové projevy v hroznech a víně. I když kořenový systém dospělé révy je dost hluboko, aby vodu našel. Větší problém bývá u mladé výsadby a mladších vinic, proto se podnože a odrůdová skladba budou muset přizpůsobovat k dané lokalitě a stále sušším podmínkám. Naše vinice se nachází na náhorní plošině, a proto se snažíme držet ob řádek nakypřenou půdu pro lepší vsakování vody, na rozdíl od souvislého travnatého porostu, kde se voda nestačí vsáknout a odtéká pryč.

Na vašich webových stránkách může člověk nalézt řadu pozvánek na zajímavé vinařské akce, které bohužel nyní není možné pořádat. Jaký vliv může mít na váš obor letošní omezení v rámci vinařské turistiky?

Vliv to bude mít určitě na celkovou vinařskou turistiku a větší vinařské akce. Z našeho pohledu (pro naše vinařství), jsou naši zákazníci o to více natěšeni na setkání s námi v našem penzionu u sklenky dobrého vína.

Doufáme však, že se vše začne vracet k normálu a v druhé půlce roku se snad budeme moct potkat u sklenky výborného vína. Čím byste nalákali návštěvníky do vašeho regionu?

Na malebný pohled do přírody osázené vinohrady.

Na co se mohou těšit přímo u vás, ve vašem vinařství?

Na veselého a vtipného vinaře, který vás přivítá nejenom moravských vínem, ale i „moravsků mluvů“.

Podílí se na procesu výroby celá vaše rodina (jak tomu je obvyklé) a jak zajímavá je konfrontace napříč generacemi?

Jsme rodinné vinařství, takže ano. My s manželkou se tomu věnujeme naplno a děti podle možností. Syn ještě studuje, ale když je potřeba tak pomůže a to jak ve vinici, ve sklepě, ale klidně i v penzionu. Je období, kdy zapojíme všechny a to hlavně ve vinobraní. To uvítáme pomoc i babiček a širší rodiny. Webové stránky a etikety nám dělala dcera, která studovala v Praze a také se stará o sociální sítě. V tomto je šikovnější ta mladší generace, která v tom vyrůstala. Babičky zas raději pracují ve vinici, protože oni vyrůstali v době, kdy zemědělství bylo hlavní obživou většiny lidí na vesnici.

Děkujeme moc za rozhovor a doufáme, že se situace brzy uklidní a že všichni budeme moct opět obdivovat krásy našich vinařských regionů a ochutnávat výborná lokální vína.

Taky děkujeme a doufáme, že se již brzy budeme moci setkávat jak s našimi zákazníky, tak i s vinaři na společných akcích.

Další články