Velice často se setkáváme s tím, že nejoblíbenější odrůdou pravidelných konzumentů a milovníků vína je Rulandské šedé. A o tom, že to není pouze záležitost České republiky svědčí i fakt, že se tato odrůda rozšířila po celém světě, tudíž dnes můžete ochutnat Rulandské šedé nejen z Evropských vinic, ale mnoho zajímavých vín nalezneme i v USA, na Novém Zélandu nebo třeba v Africe.
Název
Mezinárodní název Rulandského šedého (RŠ) je Pinot Gris (v Itálii Pinot Grigio). Odrůda pochází pravděpodobně z oblasti Burgundska, kde vznikla samovolnou mutací z významné odrůdy Pinot Noir (Rulandské modré). Tento předpoklad může potvrzovat i fakt, že Pinot Noir je jednou ze tří odrůd, která se používá pro výrobu unikátního šampaňského vína a jedna z oblastí regionu Champagne, Cote des Bar, přímo sousedí s regionem Burgundska a vlastně veškeré odrůdy Pinot pocházejí právě z této oblasti.
Jak již tedy víme, jedná se o francouzskou moštovou odrůdu, avšak dnes je již rozšířena do celého světa. Italové své Rulandské šedé pojmenovali Pinot Grigio a ač se jedná o stejnou odrůdu tak vězte, že odlišnosti ve finálním víně najdete. Zatímco Francouzské Pinot Gris může být plnější a vhodné například k hutnému, kořenitějšímu jídlu, Italové zvolili cestu přístupu, kdy se snaží vyrábět spíše svěží, dobře pitelné víno, které by mělo být vhodné například k drůbeži (ne nutně v lehčím provedení) a pokrmům s pikantním nádechem.
Proč však u nás odrůdu nazýváme Rulandské šedé? Je to díky Němci Johannu Segeru Rulandovi, který od roku 1711 tuto odrůdu šířil po celém Německu. Od té doby se v této oblasti a následně i u nás začalo používat označení Rulandské šedé. V ČR je to ovšem velice zavádějící a to z toho důvodu, že odrůda se zde pěstovala ještě před narozením pana Rulanda. Další zajímavostí může být, že v Maďarsku pěstování této odrůdy nařídil císař Karel IV. a nese název Szürkebarát (neboli šedý mnich) nebo že v Rakousku dříve neslo Rulandské šedé název Tokayer a to z toho důvodu, že vína nesla tóny připomínající tokajské výběry.
Ve Statní odrůdové knize České republiky byla odrůda od roku 1941 do roku 1993 zanesena jako Burgundské šedé, aby se následně název změnil na dnešní Rulandské šedé. Výrobci však v ČR mohou na etiketě uvádět i mezinárodní název Pinot Gris.
Nejznámější oblasti pěstování RŠ
- Francie – oblast Alsaska, Burgundska a Moselska
- Itálie
- Německo
- Rakousko
- Austrálie a Nový Zéland
- Švýcarsko
- ČR a Slovensko
Pěstební informace
Plodnost rostliny je kolem 52% s 0,8-1,6 hroznu na výhon (pro porovnání např. Müller Thurgau až 90% a 1,4-1,8 hroznu). Jedná se tedy o odrůdu, která má střední výnosnost a tudíž může být mnohými více ceněná než například zmiňovaná MT. Kvalita je dána i vysokými nároky na půdu a teplejší prostředí, ideálně jižní a jihozápadní svahy (není však až tak náročná jako například Ryzlink rýnský nebo Rulandské šedé). Cukernatost hroznů bývá v rozmezí 19-24 °NM z čehož je zřejmé, že nejčastěji se setkáme s Rulandským šedým s přívlastkem kabinetní, pozdní sběr nebo výběr z hroznů či bobulí. U kabinetních vín a pozdního sběru se tedy bavíme o polosuchých a suchých vínech, u výběru z hroznů a bobulí již míříme trochu spíše do sladka. Tyto sladší výběry je možné realizovat v dobrých ročnících, kdy mají hrozny možnost nabýt na vyšší cukernatosti. K harmonii výsledného produktu přispívá i vyšší obsah kyselin v hroznech.
RŠ je poměrně odolná odrůda na houbové choroby, trpět však může na padlí révové nebo plíseň révovou. Jak tomu tak již bývá, v deštivějším období může být napadána plísní šedou. Odolná bývá do mrazů v hodnotě -20 °C a má poměrně dobré regenerační účinky.
Hrozny jsou spíše malé až střední, kulaté až mírně vejčité s výrazným povlakem, připomínajícím vosk. Slupka je spíše jemnější a barevně nejčastěji šedorůžová až modravě šedá. Má neutrální chuť, spíše do sladka. Stopky jsou díky své menší délce hůře oddělitelné.
Základní charakteristika
- Plné, hebké, s vysokým extraktem a pomerančovými tóny. Setkat se můžete s mírnou chlebnatostí či jablkovými tóny (rozpoznat však můžeme i řadu jiných ovocných aromat).
- Typických charakteristik se dosáhne vyzrálostí alespoň v pozdním sběru (jak vína dělím naleznete v článku „Jak rozdělujeme vína podle cukernatosti. Stolní, jakostní, s přívlastkem„).
- Vyšší obsah alkoholu.
- I u sušších vín můžete mít sladký vjem z vína.
- Výběry z hroznů a bobulí lze pokládat za vína té nejvyšší jakosti.
- Může být vhodné k archivaci. Mohou několik let vyzrávat.
- Tóny mohou připomínat Tokajské výběry.
- Barva je zlatožlutá, můžeme se setkat i s tóny růžové.
- Hodí se ke kořenitým jídlům či rybím specialitám.
