Tiché víno: obecné informace a účetnictví

Tiché víno: obecné informace a účetnictví

Co je to tiché víno a proč potřebují rozdíl mezi ním a ostatními víny znát nejen konzumenti, ale i samotní vinaři?

Jak se dělí tichá vína

Jedná se o vůbec nejběžnější kategorii vín. Tiché víno je takové víno, které nešumí. Takže není ani perlivé a nejedná se o sekt, nemá „bublinky“. Chybou by bylo nicméně striktně tvrdit, že tiché víno neobsahuje žádný oxid uhličitý.

Zpravidla totiž mladá vína určitý minimální podíl obsahují. To jim dodává charakteristickou svěžest. Perlení tedy u mladého vína na závadu není.

Jako tichá vína se mohou klasifikovat produkty tuzemské i zahraniční. Základní rozdělení na červená, růžová a bílá vína je pochopitelné i pro většinu laiků, kteří s víny nemají naprosto žádnou zkušenost.

Pokročilejší konzumenti už tuší o tom, že vína se dají kategorizovat dle obsahu zbytkového cukru. Proto můžeme i tichá vína rozdělit také na:

  • suchá
  • polosuchá
  • polosladká
  • sladká

Dle jakostních tříd (tedy zjednodušeně dle kvality) lze vína také rozlišovat na:

  • stolní
  • zemská
  • jakostní
  • jakostní s přívlastkem
    • kabinetní
    • pozdní sběr
    • výběr z hroznů
    • výběr z bobulí
    • výběr z cibéb
    • ledová
    • slámová

Tiché víno bez alkoholu?

Zcela specifickou kategorii pak představují vína bez alkoholu, zvaná též dealkoholizovaná. Ta se vyrábějí z běžných tichých vín, u nichž dojde právě k odstranění alkoholu. Zároveň výrobní technologie dovoluje ve velké míře zachovat původní chuťovou charakteristiku nápoje.

V obecném povědomí proto samotný termín tiché víno příliš není, setkáte se s ním zejména ve vinařských kruzích, na soutěžích atd. Stejně tak se toto označení používá v rámci značení výroby ve statistických ukazatelích.

Může tiché víno obsahovat oxid uhličitý?

Jak již bylo řečeno, v jiných než výše citovaných případech by k tomu dojít nemělo. Jestliže na takovou lahev narazíte, je to důvodem k její reklamaci.

Za takto znehodnocené víno mohou většinou kvasinky, které odstartují tzv. druhotné kvašení. V podstatě dojde k tomu, že víno začne opět samovolně kvasit v lahvi, tj. zbytkový cukr se proměnil na alkohol a oxid uhličitý, což je v této fázi již pochopitelně nežádoucí. Konzument to pozná podle charakteristických bublinek či podle zákalu nápoje, u červeného vína se také může ještě objevit bílá pěna.

Výroba vína je komplikovaným biochemickým procesem a existuje celá řada závad, které se tak v průběhu mohou projevit. Takzvané perlení patří k těm rozhodně nejčastějším.

Kdy je perlení vína naopak žádoucí

U vín šumivých je pochopitelně perlení naopak žádoucím jevem, který je nejlépe pozorovatelný ve sklenkách typu flétna. U kvalitního sektu přitom bublinky v otevřené lahvi lze najít ještě dokonce po uplynutí 24 hodin.

Spotřební daň

Přesto může být pro vinaře výhodou svoje víno cíleně jako tiché označit. Důvodem je především to, že na takto odlišená vína je uvalena nulová spotřební daň.

Zákon o spotřebních daních definuje tichá vína takto:

Tichým vínem se rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem (§93 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

c) 2204 a 2205 a nejsou uvedeny v písmenu a) nebo b), a dále výrobky, které jsou uvedeny pod kódem nomenklatury 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo

d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

DPH

Vzhledem k tomu, že lahev vína je oblíbeným typem daru také ve firemním prostředí, kde se využívají například jako poděkování pro obchodní partnery nebo coby vánoční dary pro zaměstnance, tichá vína mají svůj význam i z pohledu DPH.

Zákon o DPH hovoří o daňově uznatelných nákladech takto, konkrétně v §13 odst.8:

Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se však nepovažuje:

a) prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, pokud se jedná o hmotný majetek,

b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního předpisu

c) poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu bez úplaty, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, a nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti.

Prakticky to znamená, že na tato vína si lze také uplatnit v rámci specifických podmínek odpočet DPH. Tiché víno není zatíženo DPH na vstupu, jestliže se jedná o bezúplatně darovaný reklamní předmět. Podnikatel z něj tedy nemusí odvádět daň.

Daň z příjmů

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů je problematika daňové neuznatelnosti darů konkrétně vymezena v paragrafu 25 odst. 1 písm. t) s touto výjimkou: reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou, ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu, názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota zároveň bez DPH nepřesahuje 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně.

Jedná-li se skutečně o reklamní předmět, to lze primárně odvodit dle etikety, na níž se nachází logo společnosti. Hodnota takovéto lahve však nesmí být vyšší než 500 Kč, a to včetně včetně nákladů na takovéto označení či potisk.

Co daňově uznatelným nákladem je a co není

Stejně tak platí, že by se mělo jednat o dar v rámci ekonomické činnosti. Zákon nicméně přesně nedefinuje, co to znamená, ani se blíže nezaobírá tím, co je a co není reklamní předmět. V mnoha případech by tak jistě mohlo být sporné, zda darovaná láhev vína jakkoli souvisí s podstatou činnosti firmy a nějak ji propaguje.

V praxí však platí, že láhev vína splňující dvě hlavní výše uvedená kritéria (tj. příslušnou hodnotu a označení) daňově uznatelným nákladem bez problémů je.

Tvrdý alkohol a jiné typy vín

Pozor, daňovým nákladem k firemní reprezentaci jsou pouze tichá vína, netýká se to vín likérových, sektu nebo tvrdého alkoholu.

U tvrdého alkoholu platí, že vždy podléhá spotřební dani, proto jej nelze dar považovat pro účely daně z příjmů. Nárok na odpočet DPH se nicméně i v tomto případě zachovává. Pouze zákon o daních z příjmů totiž podmiňuje souvislost se spotřební daní.

Jak je to s účtováním vína

Podoba reklamního předmětu není nijak zvláštně definována. Firma tedy jako reklamní předmět může použít skoro cokoli, například propagační kalendář nebo právě lahev vína. Dary a reprezentace standardně daňovým výdajem nejsou, výjimku tvoří právě předměty s hodnotou do 500 Kč bez DPH, pokud se týká plátce DPH.

Účtovat se mohou v několika podobách:

  • účet 501 – Spotřeba materiálu (analyticky členěné na daňové a nedaňové dary) – tento účet je doporučeno odborníky použít zejména v případě, že máme zároveň možnost odpočtu DPH
  • účet 513 – Náklady na reprezentaci (nedaňové)
  • účet 543 – Dary (analyticky členěné na daňové a nedaňové)

Další články