Vážení nedočkaví příznivci vinobraní. I přesto, že vyhlídky na další konání akcí jsou velmi nejisté, pořadatelé vyhlásili zahájení 83. ročníku, který se bude konat 16 – 19. září 2022.
Program Mělnického vinobraní by měl být plný muziky, scén, pouličních umění, divadelních představení, workshopů, historických průvodů. Samozřejmě, že nesmí chybět ani tradiční ochutnávky. K vidění budou řemeslnické práce nebo ohňostroje. Plně si užijete food trucky naplněné různými delikatesami a atrakcemi.
Program vinobraní 2022
Jako vždy vás uvítají Slavnostním vyzváněním zvonů v chrámu svatého Pavla a Petra. A pokud vás bere zámecká tématika, můžete se těšit na zahajovací program se zámeckou scénou. V průběhu tří dnů si tedy užijete hudby, pití, jídla a dalšího do sytosti.
Ovšem neochuďte se o degustaci Mělnických vín. Jelikož jde o tradiční akci, která zahrnuje vinaře z celé vinařské oblasti Čech, nebude chybět ani představení jednotlivých vín a členů z Radničního dvora. Při ochutnávce vín si přijdou na své i gurmáni, kteří budou moci vyzkoušet gastro speciality.
Věřím, že pořadatelé i v roce 2022 pro vás nachystají nezapomenutelný zážitek se sladkou tečkou na konec, proto si za žádnou cenu nenechte ujít 83. ročník.
Historie vinobraní
Počátky vinařství v Mělnické oblasti sahají do 9. století. Patronkou pro pěstování vinné révy je kněžka Ludmila, která viděla určitý potenciál v pěstování plodiny a založila plantáže severně od Nedomic. Už za Přemyslovců byla v době sklizně pořádána veselice a na konci dni se pořádal vinařský bál na zámku v Mělnicích. Na tyto oslavy hned navazovaly svatováclavské slavnosti.
Ale jako u všeho, nic dlouho nevydrží. Mezi 18. a 19. století oblast vinařství silně upadala. Pravdou zůstává, že v roku 1878 pořádali ohromnou oslavu na počest velkého Karla IV. Ani ve světě nešlo o obvyklou událost, proto se další vinobraní odehrálo o mnoho let později na počest prezidenta Masaryka.
Po pár letech přišli Lobkovicové, kteří si vážili práce vinařů a tak uskutečnili výstavu hroznů a poučili všechny místní lidi o stolování a užívání vína. Tehdy si český národ vážil svého úsilí a svých občanů, proto se oslavy pojali za vlastenecké a byly pod ochranou Národní jednoty, stejně jako obyvatelé Mělnicka. Kvůli světovým válkám se museli ukončit a roku 1946 se vinařské oslavy konaly naplno.
Kam na výlet
Mělnická radnice
Mělnická radnice byla vystavena v barokním stylu, a pokud se vám podaří vejít dovnitř, všimněte si, že jsou tu renesanční klenby. Budovu zdobí barokní věž, medailony těch, kteří se v dějinách osvědčily a dva zazděné pruty, které mají připomínat tehdejší oslavy vinobraní. U budovy je vystavěná původní kašna.
Muzeum
Mělnické muzeum najdete v Kapucínském klášteře, hned kousek od radnice. Přední strana budovy je ozdobena dvěma sochami, které symbolizují Nejsvětější Trojici, což je Otec – Bůh, Syn – Kristus Trpitel a Duch svatý, který je vyobrazen jako holubice. V muzeu se dozvíte o Mělnické kultuře. A během stálých expozic, se střídají krátkodobé výstavy.
Opevnění
Do města byly tehdy zabudovány dvě brány a samostatné opevnění s branami vedly do předměstí. Obrana ze 13. století byla během 15. století (v 60. letech), obohacena o parkánovou hradbu. Hlavní obrannou částí byla hlavní dva metry široká kamenná zeď, která měla půlkruhové bašty, parkánové zdi. Kolem zdí byl udržovaná příkop a vnější val, který jakoby nasedal na příkop.
V průběhu času válek a zkušeností bojovníků, se město postaralo o vybudování třetí vrstvy u vnějších zdí. Jediná brána, která je zatím zachovalá, je brána Pražská. Tato brána zde nestála od zavedení opevnění. Na její místě tehdy stála jiná brána, která byla zhruba ve 30. letech 16. století nahrazena Pražskou bránou.
Na další zbytky starého opevnění města Mělník se můžete podívat v severní, severovýchodní nebo jihovýchodní části města. Jde o nejlépe zachované části, které město může nabídnout. Ze staré gotické části opevnění předměstí, se do dnešních dnů dochovala pouze jen hranolový sloup, který byl později využít a předělán na vodárenskou věž. Pozůstatky hradeb turisté chodí navštěvovat do Jungmanových sadů u Tyršovy ulice.
Masarykův kulturní dům
Budova byla postavena během jediného roku a k otevření došlo roku 1936. Masarykův kulturní dům navrhli mělničtí architekti J. Širc a B. Zeman. Díky neustávající píli občanů Mělnic se z budovy stalo opravdu důstojné centrum kultury ve městě. Spolu s výše zmíněnými architekty spolupracoval i místní rodák Jan Bohuslav Zelený. Budova, i když určitého stylu a konceptu, byla původně postavena jako důstojný památník pro prezidenta T. G.
Masaryka a také k uctění památky občanů města Mělnic, kteří padli v první světové válce.
Městský kulturní dům je zařazen do státně chráněných památek. Stalo se z něj sídlo, které je obecně prospěšné pro společnost Mělnického kulturního centra. Turisty provede obrovskou škálou kvalitních kulturních, vzdělávacích nebo zábavných kurzů pro všechny věkové kategorie.
Gotická věž chrámu svatého Pavla a svatého Petra
Svému okolí dělá radost a parádu už po dlouhou dobu. Už přes půl tisíciletí je okrasou nad soutokem řeky Labe a řeky Vltavy. Podle všeho měla předchůdce v románské době i starší gotické době. Samotná stavba začala hned na začátku 80. let v 15. století. Tehdy mělo dojít i k přestavbě kostela, v němž jsou uchovány pozůstatky královny Johany z Rožmitálu, která roku 1475 v městě Mělník zemřela.
Stavitelem gotické věže chrámu byl Johann Spiess z Frankfurtu. Ale věž neměla sloužit jako okrasa města. Sloužila jako zvonice. Úplně první zvony padly ve velkém požáru a další sloužily jako válečná kořist. V dnešní době jsou ve zvonici tři nové zvony a občané jej nechávají zvonit vždy v pravidelných denních časových intervalech nebo na počest významných událostí.
Ochoz gotické věže se nachází ve zhruba 37 metrech nad zemí. Z výhledu, který vám věž poskytne, je vidět Stará škola nebo zámecká vyhlídka s Viktorem Dykem a zámek.
Kostnice
Chrám svatého Pavla a Petra má pod svým presbytářem rozlehlou kryptu – kostici, která společně s kostnicí v Kutné Hoře patří mezi největší kostnice v Čechách. Svému účelu dostála už od 30. let v 16. století. Kostnice byla postavena výlučně kvůli tomu, aby bylo kam pohřbívat mrtvé. Zejména při epidemiích byl takový nárůst úmrtí, že je hřbitov kolem kostela nemohl pojmout. Proto se začaly kosti ze země vyhrabávat a další kostí mrtvých vršit dole v kryptě.
Ve svém úkolu pokračovala až do roku 1775, kdy došlo ke zrušení kostela. Dle záznamů měly být všechny kosti z kostnice vyneseny a pohřbeny do země někdy v 16. století. Občané Mělníku to vyřešili jednoduše. Zazdili všechny vstupy do kostnice. V letech 1915 až 1919 se zde objevil univerzitní profesor a zakladatel československé antropologie Jindřich Matiegka, aby provedl výzkumy.
Tento profesor se zapříčinil o to, že prostorám v kostnici umožnil žít a dal jim podobu, jakou známe dnes. Všechny kosti byly srovnány do obrazce kotvy, kříže a srdce, což jsou symboly pro víru, naději a lásky.
Ve městě Mělník je mnoho báječných míst, která můžete navštívit a obohatit tak i své vědomosti a kultuře a historii dalšího místa v České Republice.
