Vinobraní: Historie, základní informace

Vinobraní: Historie, základní informace

Vinobraní, to nejsou jen oslavy a zábava. Jde o vyvrcholení celoroční vinařské práce. Toto období je ve znamení sklizně a výroby vína. Teprve během vinobraní lze s jistotou určit, zda se letošní ročník vyvedl.  Protože pouze z kvalitních surovin vznikne dobré víno. A ve vyrábění dobrého vína jsme my Češi jedni z nejlepších. Má u nás dlouhou a bohatou tradici.

Historie vína v Čechách

Kořeny vinařství najdeme ve starověkém Řecku okolo roku 6000 př.n.l.. Některé zdroje ale uvádí, že pochází z Gruzie nebo Arménie, kde začali holdovat vínu již o dva tisíce let dříve. My ale používáme kultivační techniky z antického Říma. Římští legionáři zřejmě přivezli víno i k nám. Počátek tradice je dle pověstí spojený s jižní Moravou a knížetem Svatoplukem. Kníže zakládal první vinice ve Velkomoravské říši. Díky němu se víno dostalo také do Čech. Roku 892 poslal sud vína knížeti Bořivojovi a jeho ženě kněžně Ludmile, babičce svatého Václava. Šlo o dar na počet narození jejich syna Spytihněva.

Ve středověku o víno pečovala především katolická církev. O jeho šíření se zasloužili mniši. Ti z Francie rozšířili techniku sadby a pěstitelství. I u nás jsou první písemné doklady o vinařství spojené s kláštery. Mniši měli potřebné finanční i lidské zdroje a pozemky. Díky nim rostla jeho kvalita.

Věděli jste, že Karel IV. byl milovníkem dobrého vína? Císař ho dokonce osvobodil od veškerých daní. Za jeho vlády zažívalo vinařství nebývalý rozmach. Ten přetrval i po jeho smrti. V 16.st. bylo na Moravě téměř 30 hektarů vinic, to je víc než v celé České republice dnes (Dnes máme okolo 17 500 hektarů)! Třicetiletá válka většinu vinic zdevastovala a vinaři museli vše obnovit. V 17.st. se také začaly šířit vinné sklípky v moravských vesnicích, dnes velmi oblíbená místa cestovního ruchu.

Soumrak vinařství nastal s nástupem komunismu. Kolektivní vlastnictví v JZD vinicím neprospělo. Kvalita vína dramaticky upadla a cenzoři dokonce v padesátých letech nekompromisně zakazovali i lidové oslavy spojené s vinobraním. V devadesátých letech se ale vše obrátilo k lepšímu. Vinaři se opět mohli zaměřit na kvalitu. Investovali do nových technologií a do obnovy výsadeb. Během krátké chvíle jsme se tak opět ocitli na špičce vinařské výroby. Ačkoliv dnes používáme moderní materiály a postupy, stále platí, že nejlepší víno se dělá v dřevěných sudech. Tuto moudrost nám přenechali Keltové.

Zarážení hory

Češi jsou srdcem vinaři, a proto máme i mnoho krásných tradic spojených s vínem. Víte, kdo to byli hotaři? Ti hlídali vinice v období těsně před sklizní. Do vinohradu totiž směl v tomto období jen vinař. Hotaři odháněli nejen zloděje, ale i špačky. Dnes je „zarážení hory viničné“ spojené s různými lidovými oslavami. Vztyčí se opentlená májka a okolo ní se zatluče dvanáct kůlu. Kůly symbolizují měsíce v roce, kdy vinař pracuje na vinici. Následuje přísaha hotařů. Zarážení hory doprovází veselá muzika a zpěv.

Hroznová koza

Již staří Řekové uctívali kozu a kozla jako zvířata spojená s vínem. Hroznová koza se uctívala především na jižní Moravě jako bohyně vinné révy a vinobraní. Starala se o zdraví hroznů a kvalitu vína. Vinaři si dle tradice mezi sebou dávali její podobizny jako dárek. Měly dřevěnou kostru, pravé kozí rohy a byly vyzdobeny hrozny, barevnými podzimními listy a květy.

Péče o vinnou révu

Vinobraní je spojené především se sklizní. K té ale vinař dospěje pouze celoroční prací na vinohradu. O keře musí pečovat, pravidelně je ošetřovat, vyživovat a chránit před nemocemi. Ty jsou zkázou výsledného produktu, vína. Vinná réva je choulostivá rostlina a nebude se jí dařit jen tak kdekoliv. Pro vinohrad je nutné pečlivě vybrat správnou polohu. Hrozny potřebují dostatek vláhy a tepla. Teplé letní počasí a chladné noci jsou pro hrozny nepříznivější. Protože minulý rok bylo nebývalé sucho a teplo, dozrávaly hrozny o několik týdnu dříve, než je obvyklé. Rostliny jsou na výkyvy počasí velmi citlivé. Pokud jsou podmínky příliš extrémní, může dojít ke zničení hroznů a poškození keřů i na celou příští úrodu.

Sklizeň vinné révy

Se sklizní se musí začít ve vhodnou dobu. Nejlepším obdobím je konec léta a začátek podzimu. Na začátku září se sklízí rané odrůdy, které mají vyšší obsah cukru. Hrozny v závislosti na odrůdě dozrávají od září do konce října. Obecně platí, že hroznům stoupá množství cukru, pokud zrají déle.

Není vhodné sklízet za deště. Ten totiž škodí látkám, které jsou obsažené v hroznech. Chladná rána jsou pro sklizeň nejlepší. Docílí se tak nižší teploty bobulí. Někteří vinaři je proto po sklizení navíc chladí suchým ledem. Pokud mají hrozny příliš vysokou teplotu, snižuje se kvalita aroma vína. Proto se například na Novém Zélandu sklízí už za tmy.

Jde o náročnou manuální práci. Sběrači pracují pouze se zahradnickými nůžkami. Aby poničení hroznů bylo minimální, sklízí se víno do menších beden. Hrozny tak nepraskají pod vlastní vahou. To je nežádoucí, z popraskaných hroznů totiž vytéká mošt, který začne předčasně kvasit. Nasbírané hrozny projdou selekcí. Plesnivé musí pryč. Následně se z vybraných hroznů v lisovně vylisuje mošt. Ten se načerpá do nerezových tanků či dřevěných sudů. Následuje období, kdy vinař hlídá proces kvašení. Ochutnává z nádob i několikrát denně a bdí nad kvalitou. Kvasící víno potřebuje péči, a proto někteří vinaři během vinobraní ve sklepě dokonce i spí.

Jak vidíte, za lahví vašeho oblíbeného nápoje se skrývá náročný proces. Vinaři však svou práci milují a jsou na ni pyšní. Pokud tento rok zavítáte na některou z četných oslav vinobraní, vzpomeňte si na svého vinaře. A pokud nezapomenete, můžete poděkovat také Hroznové koze za to, že se letošní úroda vydařila.

Další články