Zajímavosti a historie bílého vína

V tomto článku se dozvíte řadu zajímavostí o bílém víně, které se pokusíme proložit základními informacemi, včetně nejoblíbenějších odrůd v tuzemsku.

První zmínky sahají hluboko hluboko do minulosti, až 7500 let zpět, do míst dnešního Íránu.

Paradoxní je, že víno nemá bílou barvu, ale spíše žluto-zelenou, žluto-zlatou či slámově žlutou. Jeho rozmanitost je dána pěstovanou odrůdou, cukernatostí hroznů při sběru, technologií výroby, oblastí, půdou a samozřejmě v neposlední řadě i počasím, které si každý rok s vinaři pohrává jinak a tudíž je i každý ročník úplně jiný. Zároveň však o kvalitě vína rozhoduje řada dalších drobných nuancí, které oddělují zrno od plev 🙂

Oproti červeným vínům se jedná o lehčí, osvěžující vína, která jsou vhodná jako doplněk k řadě pokrmům, ale samozřejmě i jako zasloužená odměna po náročném pracovním dni. A když jsme u pokrmů, tak i k jejich výrobě se bílá vína používají a to především díky jejich kyselosti, vůni či schopnosti změkčit maso a odsolit šťávy, které se v rámci vaření vyprodukují.

Po přepočtu na osobu jsou největšími „pijáky“ vína Portugalci, kteří si drží pohodlný náskok na Francouze nebo Italy. Do TOP 5 se vejdou ještě, pro někoho možná překvapivě, Švýcaři a Belgičané.

Historie

Starověk

Jak již víme, první zmínky jsou dochovány již z dob před 7500 lety. Nicméně z vykopávek nebylo možné věrohodně určit, kdy přesně se opravdu víno začalo vyrábět. Každopádně z řady vyobrazení a popisů je zřejmé, že nás víno provází již tisíce let. Z oblasti dnešního Íránů se postupně dostalo přes Mezopotámii až do Evropy.

Lepší záznamy jsou dochovány z cca 500 let před naším letopočtem, kdy bylo víno ve starověkém Řecku využívané nejen jako pochutina, ale především jako léčivo.

Právě Řekové pití vína dostali do „mainstreamu“, protože víno korespondovalo s postavením daného hostitele a bylo tak součástí každého rautu, zároveň nemohlo chybět ani při oslavách vyhraných bitev. A právě ty rozšířily pěstování vína i do severnějších oblastí, kde díky jinému klimatu mohla být pěstována vína lehčí a méně sladká. V té době mělo pití vína význam i pro přežití samotných vojáků. Často totiž zakládali vinohrady tam, kde nebylo tak bezpečné pít klasickou vodu z řeky. V létě se víno popíjelo studené a v létě naopak teplé.

Středověk

Toto období nebylo pěstování vína příliš nakloněno. Po pádu Západní Říše Římské se dramaticky snížila produkce a germánské kmeny, které byly tou dobou na vzestupu měli raději pivo. Touto dobou byly oblasti Provence, jižní Itálie nebo oblasti Douro v Portugalsku častým cílem nájezdníků a tudíž se oblast pomalu a jistě vylidňovala. Jelikož se však jednalo o místa nejvíce zaslíbená vínu, logicky klesala jeho produkce.

Znalosti o pěstování vína se tak uchovávalo především v rámci katolické církve, kde se produkovalo zejména s cílem využití v rámci mše.

Postupně se však začala produkce zvedat, čemuž pomohlo vybudování obchodních sítí na řekách. Sudy s vínem se tak daly převážet mnohem snadněji než doposud.

Moderní éra

Tato doba, zhruba od 15. století byla příznačná zvýšeným obchodním stykem mezi jihem a severnější Evropou. Z přístavu Sanlúcar de Barrameda se začalo vyvážet velké množství bílého vína především pro Anglické a Nizozemské spotřebitele, toto víno bylo předchůdcem dnešního sherry (do vína se musela přidávat pálenka, aby se zastavil proces kvašení). Dokonce i když mezi sebou válčilo Španělsko s Anglií, tak se přísun oblíbeného moku dramaticky nesnížil. Pro představu se touto cestou transportovalo cca 40-60 tisíc barelů ročně (barel = 500 litrů), což je ekvivalent 2/3 dnešní produkce vína.

V období 16. století se evropská réva dostala i za oceán na americký kontinent. Zejména do Mexika, Peru, Bolívie, Argentiny nebo Chile.

Zajímavou dobou je i tzv. malá doba ledová, která zapříčinila to, že se vinice začaly ztrácet z míst, která byla položená výše než 220 m.n.m.. Přerušení kvašení chladnou zimou však vedlo k objevu sekundárního kvašení šampaňského. Od této doby tedy registrujeme jméno Dom Pérignon, který je dnes již legendárním tvůrcem šampaňského.

V polovině 17. století byla vinařsky na vzestupu oblast Tokaj v Maďarsku. Vína z této oblasti byla opravdu vyhlášená a výjimečná. Poprvé zde registrujeme zmínky o tzv. ušlechtilé plísni.

Móda pití levnějšího suchého bílého vína vznikla pravděpodobně v Paříži v 18. století. Aby Pařížané nemuseli platit spotřební daň, zvykli si pít víno přímo u producentů, mimo hradby města. Kabarety se přesunuly k řekám a staly se z nich tzv. Guinguettes (něco jako taverny).

Současnost

18. a 19. století přineslo veliký rozmach vinařství a zdokonalování výrobních procesů. Tomu napomohl i pokrok na poli sklářského průmyslu. V té době dosáhlo například Šampaňské globální expanze. Produkce šumivého vína se dramaticky zvedla a exportovat se začalo i na americký kontinent. Postupně však pověst šumivého vína utrpěla tím, že se jej snažilo napodobovat spousta vinařů napříč různými oblastmi.

19. století se nejčastěji označuje za zlatou éru vína. Průmyslová revoluce obohatila buržoazní klientelu o ta nejlepší vína a díky tomu, že se lidé začali masově stahovat z vesnic do továren vznikl i obrovský trh s masově vyráběným levnějším vínem. Rozmach bílých vín byl asi nejvíce znát v Německu. V roce 1872 byl založen Institut šlechtění hroznového vína Geisenheim, který byl zdrojem mnoha nových odrůd – nejznámější z nich je určitě Müller-Thurgau. Zároveň bílé víno dosáhlo značné oblíbenosti v oblasti kolem Ženevského jezera ve Švýcarsku.

Během 20. století vzkvétalo vinařství i v místech, ve kterých dříve pěstování vinné révy nebylo zvykem. Dnes tak můžeme narazit na lokální vína téměř v jakémkoli státě Evropy.

Nejoblíbenější odrůdy bílého vína v ČR

V našem regionu je vínu zaslíbena především Morava. Níže naleznete seznam těch nejoblíbenějších, resp. nejběžněji produkovaných, odrůd na našem území.

• Aurelius
• Müller-Thurgau
• Chardonnay
• Muškát moravský
• Neuburské
• Rulandské šedé
• Rulandské bílé
• Pálava
• Ryzlink vlašský
• Ryzlink rýnský
• Sauvignon
• Tramín bílý
• Tramín červený
• Sylvánské zelené
• Veltlínské zelené
• Veltlínské červené rané

Kategorizace bílých vín

Kategorizace vín podléhá zákonné úpravě. Obecně vína dělíme na Stolní, Zemská, Jakostní, Jakostní s přívlastkem (kabinetní, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, slámové či ledové víno). Víno se v našem regionu zařazuje na základě cukernatosti hroznů a vliv mají samozřejmě i následné procesy, které musí podléhat příslušným pravidlům. Více o zařazení vín se můžete dočíst v článku „Jak rozdělujeme vína podle cukernatosti. Stolní, jakostní, s přívlastkem„.

Bílé víno a zdraví

Je pravda, že nejčastěji se ve spojitosti s blahodárnými účinky na zdraví setkáváme především s vínem červeným. Řada výzkumů však potvrzuje pozitivní účinky i u bílého vína a mnohdy i vyšší. Obecně bylo víno od nepaměti považováno za lék, do určité doby bylo dokonce možné jej získat i v lékárně na předpis. Pokud vás zajímá vliv vína na zdraví podrobněji, sepsali jsme článek „Červené víno a zdraví„, ve kterém zmiňujeme i bílé víno.