Od pradávna jsou známy blahodárné účinky vína na lidskou mysl i na zdraví člověka. Již v 22. století před naším letopočtem se v Egyptě a Mezopotámii objevily první zmínky o užívání vína jako léčivého přípravku. Za pozitivní dopady pravidelného požívání vína na organismus je považováno například snížení rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění nebo nižší pravděpodobnost rozvoje cukrovky či demence.
Důkazem toho může být například takzvaný francouzský paradox, popsaný Renaudem a de Lorgerilem, jenž upozorňuje na nadměrnou konzumaci potravin obsahujících nasycené tuky obyvateli Francie a jiných středomořských zemí a zároveň na nízký výskyt srdečních nemocí a vyšší průměrnou délku života v těchto oblastech. Podle teorie francouzského paradoxu je to zapříčiněno tím, že středomořská populace pije pravidelně červené víno.
Účinky klasických vín na lidské zdraví jsou však ve vědecké sféře stále předmětem diskuzí. Výlučnou skupinu mezi těmito lahodnými nápoji však tvoří vína medicinální s prokazatelně léčivými účinky.
Medicinální vína
Od nepaměti lidstvo vědělo, že alkohol je výborným rozpouštědlem bylinných extraktů a dalších účinných látek a zároveň výtečným konzervantem. Není tedy divu, že bylinky a další léčivé látky lidé přidávali právě do vína a víno samotné používali k léčbě mnohých onemocnění. Užívání medicinálních vín razantně pokleslo až ve 20. století, v němž byl tento typ léčení nahrazen chemickou medicínou.
Ve světě je produkován nespočet rozličných medicinálních vín. Vzhledem k obsáhlosti tohoto tématu se však v tomto článku budeme věnovat především vínu železitému, což je v malém množství zdraví prospěšný alkoholický nápoj s vysokým obsahem železa, přičemž složení vína usnadňuje vstřebávání tohoto, pro lidské tělo nepostradatelného, minerálu v zažívacím traktu.
Účinky železitého vína na lidské zdraví
Jak již bylo výše zmíněno, železité víno obsahuje velké množství železa, jež je pro život nepostradatelné. Tento minerál, který je nenahraditelnou složkou hemu, se účastní transportu kyslíku do lidských tkání a zároveň je součástí mnohých enzymů, včetně enzymů podílejících se na buněčném dýchání. Nedostatek železa v těle může vést k anémii, jež se zpočátku projevuje především únavou, bledostí, bolestmi hlavy a vypadáváním vlasů.
Železité víno se, vzhledem ke svému složení, podílí na tvorbě červených krvinek a napomáhá transportu kyslíku v organismu. Je tedy vhodným doplňkem stravy při léčbě anémie či v době rekonvalescence po operacích. Dále má vliv na optimální funkci imunitního systému, snižuje únavu, vyčerpání a stresové napětí a zároveň se podílí na mnoha dalších životně důležitých procesech v organismu.
Dějiny medicinálního vína
Medicinální vína byla součástí sortimentu lékáren již v 17. století. V tomto období již plnila stránky tehdejších lékopisů, přičemž vína dle složení umožňovala léčbu širokého spektra onemocnění. Tyto moky slibovaly například vyléčení rýmy, nespavosti, zažívacích problému či dokonce eliminaci parazitických červů.
V Jižní Americe byla využívána kůra chinovníku k léčbě malárie, přičemž byla kdysi jediným účinným antimalarikem. V 16. až 17. století se tento způsob léčby od jihoamerických indiánů naučili španělští kolonizátoři, kteří nově nabyté znalosti zavedli i v Evropě s jednou drobnou úpravou. Na starém kontinentě rozdrcenou kůru chininovníku přidávali do vína, do něhož se tehdy sypala mimo jiné kvůli své nepříjemně hořké chuti, která byla vínem částečně neutralizována. Především ale alkohol v nápoji umožnil lepší vstřebávání účinné látky.
O železitém víně byly první zmínky v lékopisech nejpozději v 18. století, přičemž tento mok byl doporučován především v případě problematické menstruace. Zajímavostí je, že tehdejší výrobci medicinálních vín se snažili dosáhnout vyšších koncentrací železa louhováním kovových předmětů v nápoji.
Do historie železitého vína patří jistě i nezapomenutelné Malagelo, které mladší generace již znají pouze z písní Ivana Hlase, a jež bylo v dobách socialismu běžně dostupné v lékárnách a drogeriích.
Maltoferrochin
Ze železitých vín je v České republice dobře dostupné sladové víno Maltoferrochin, jež svou chutí připomíná portské a které je běžně k dostání v našich lékárnách.
K výrobě Maltoferrichinu je využíváno vinné kvašení sladového extraktu. Poté je do nápoje přidán extrakt kůry chininu žlutočerveného a následně se víno nechá dozrát několik měsíců v uzavřených dubových sudech.
Tímto postupem vzniká lahodný, nutričně bohatý nápoj, obsahující 12% alkoholu a minimálně 10,5 mg železa na 100 ml tekutiny, což je přibližně 75 % doporučené denní dávky tohoto minerálu.
Maltoferrochin je produktem české firmy Harbadent, jež byla založena v roce 1897 bratry Svatkovými pod názvem První kvasírny a sklepy maltonových vín Praha Smíchov. Lékárník Vladimír Svatek experimentoval s bylinkami a vytvářel nové receptury, zatímco jeho bratr Vavřinec cestoval po světě a sbíral různorodé rostliny užívané k léčbě více či méně závažných onemocnění. Byl to právě on, kdo Vladimírovi ze zahraničí přivezl kůru chinovníku lékařského, která se stala nepostradatelnou složkou Maltoferrochinu. Podle jimi vytvořené receptury se toto železité víno vyrábí až dodnes.
Chcete-li tento zdroj snadno vstřebatelného železa užívat jako doplněk stravy, měli byste dodržovat doporučené dávkování, což je užití 50 ml vína 1-2 x denně, přičemž maximální denní dávka je 100 ml nápoje.
Höfer
Velmi zajímavé bylinné železité víno naleznete též v sousedním Německu, které se zde prodává pod názvem Höfer China-Eisenwein a jež obsahuje výtažky z čínského hořce, muškátového květu, hořké pomerančové kůry, zeměžluče, rohovníku a skořicové kůry. Koncentrace železa v tomto medicinálním víně dosahuje podobně jako u Maltoferrochinu 10,8 mg na 100 ml nápoje. Oproti předešlému vínu je však, s obsahem 18 % alkoholu, výrazně silnější.
Ostružinová vína
Ostružinová vína, typická především pro oblast Chorvatska, jsou bohatá na vitaminy a minerály, obzvláště na železo. Vysoké koncentrace tohoto prvku v nápoji zapříčiňuje právě samotná přítomnost ostružin, které jsou významným zdrojem organismem snadno vstřebatelného železa. Toto ovocné víno má tedy vysokou výživovou hodnotu a příznivý vliv na zdraví člověka. Víno zlepšuje krevní cirkulaci a trávení a navíc podporuje imunitní systém.
Ostružinová vína můžete užívat pro jeho léčivé účinky či si jej dát jako dezertní víno k sýrům a sýrovým pokrmům, zvěřině nebo k červenému masu. Obzvláště vynikající je jeho kombinace s modrým sýrem.
Jedním z nejlepších ostružinových nápojů jsou vína Kupilek z chorvatského Záhoří.
Terrano
Terrano je temně rudé, silně železité víno, chutnající po malinách, ostružinách či rybízu, vyrobené z odrůdy refošk, které pochází ze Slovinska, severovýchodu Itálie či chorvatské Istrie. Vlivem prostředí, ve kterém je vinná réva použitá k výrobě vína Terrano pěstována, získává víno svou specifickou chuť, velké množství železa a kyseliny mléčné. Odrůda pochází z oblastí bohatých na červenou železitou půdu, nazývanou terra rossa. Unikátnímu složení této půdy terrano vděčí za vysoký podíl železa a za své léčivé účinky.
Vzhledem k vysokým koncentracím dvojmocného železa je doporučováno toto víno zkonzumovat do jednoho roku od data výroby.
Nechte se také uchvátit léčivými účinky těchto nápojů a okuste lahodná železitá vína.
